Návrat

"Nevím, Pane Bože, jestli ta noc byla čistá, nebo nečistá. V každém případě byla ale krásná. Ta ptačí křídla ve mně nabrala na síle. Odpusť mi, že jsem si Karin dnes v noci nechala pro sebe. Ty jsi Bůh, který dává i bere, a právě tahle tvoje moc mě tak děsí. Můžeš mi sebrat, cokoliv chceš. Od člověka prý žádáš hořící srdce, to ale může hořet jen v těle. Teď už to vím." Jana ukončí počínající vztah kvůli náhlé fanatizaci Bohem. Složí věčné sliby a ocitá se ve schátralém klášteře, kde se její iluze o skvělém životě řadových sester plném bezmezné víry a důvěry v Boha začíná pomalu a jistě rozplývat. Stále pochybuje o svém rozhodnutí nechat se zavřít do kláštera a schází jí radosti běžného života, o které se dobrovolně připravila. To vše, dokud nepozná Karin. Hodnotit tuhle knihu je pro mě těžké, protože mám Petru jako autorku hrozně ráda. Vydání Návratu jsem vyhlížela s velkým očekáváním a to bohužel nebylo naplněno. Téma kláštera je zajímavé, ale při čtení dost nezáživné a postavy se slévají jedna do druhé, ani jména tomu moc nepomáhají. Pamatuji si charakterově ze sester jen Helenu díky jejímu nářečí a pak Aničku a Hyacintu. Další jména si sice pamatuji, ale nedokážu je přiřadit ke konkrétním postavám. Kdybych nedávno nenavštívila klášter v Chotěšově, asi bych si moc nedokázala představit ani prostředí. Knížka mě začala bavit až někdy od první poloviny, kdy přišla na scénu Karin. Líbila se mi rozmluva mezi Janou a maminkou, kdy jí vysvětlovala pravdu ohledně její neúplné rodiny a příběh tak konečně měl nějakou tu zápletku a prostě, něco zajímavého. Naopak, co se mi nelíbilo, ba i trochu příčilo bylo, jak Janino tělo reagovalo na starého pana Ertla. Vážně se zaslíbí Bohu s pak se jí podlamují kolena i z někoho takového? Hodnotím 3,5⭐ z 5. #vira #zivotvklastere #lesbickalaska #pochybnosti

Knihy od Petry Dvořákové mám opravdu moc ráda, proto jsem si tuhle knihu koupila už v předprodeji a nemohla se ji dočkat. Tohle mi opravdu, ale opravdu nesedlo. Vůbec mě to nebavilo. Strašně mě to mrzi, protože knihám od Petry jsem dala vždy pět hvězd ale teď je i jedna hvězda moc…

První kniha od Petry Dvořákové, která mě vůbec nebavila

Mám Petru Dvořákovou moc ráda. Kniha mě nezklamala. Prostředí kláštera a co se za dveřmi odehrává je velmi čtivé. Matka představená novicky všichni mají svá velká tajemství a hlavně i různé charakterové vlastnosti.

Kniha se mi velmi líbila. Četla jsem ji na dovolené a přesně se mi trefila do vkusu. Četlo se to hezky, rychle a zároveň jsem neměla pocit, že čtu jen “letní oddechovku”.