Českou spisovatelku a překladatelku Viktorii Hanišovou ke psaní přivedlo mateřství. Jak sama říká – tím, že se třemi dětmi nemohla dělat nic jiného, pustila se do něčeho, co by mohla dělat z domova a co vždycky dělat chtěla, a to je napsat román. Z toho vyplývá i tematické zaměření její románové trilogie (Anežka, Houbařka Rekonstrukce), kterým je mateřství ve všech možných podobách.
Anežka – prvotina z roku 2015 o vztahu matky a romské adoptivní dcery a o skrytém rasismu.
Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano.
Houbařka – volné pokračování Anežky vzniklo v roce 2018. Odehrává se na Šumavě a vypráví o dětském traumatu a domácím násilí.
Co všechno se dá najít v lese?
Rekonstrukce – tímto závěrečným dílem, který vznikl v roce 2019 na základě skutečné události, Viktorie Hanišová svou „mateřskou“ trilogii uzavřela. Jde o příběh zamlklé matky, která zabije jedno ze svých dvou dětí.
Přežít ještě neznamená žít.
V roce 2020 se Viktorie Hanišová pustila do své první povídkové sbírky a nazvala ji Dlouhá trať. Společným tématem je zde sebevražda a s ní spojené osobní selhání, ztracené iluze a strach.
Život se někdy zastaví.