10 000 kilometrů pěšky Jižní Amerikou

Ať už jste zarytými cestovateli, ať už prstem po mapě či přímo ve 3D, nebo jen rádi okusíte knihu z jiného, než vašeho žánru, musím vás upozornit, že tohle se vám bude s nejvyšší pravděpodobností, jak se říká, hraničící s jistotou, líbit. Nekecám. A proč jsem si tím tak jist? No, to je jednoduché. Nejedná se o obyčejný cestopis, ale o něco víc. Přesah do ostatních žánrů je až neskutečný. Dovolte mi to trošku osvětlit: Horor: „Ruku jsem měl připravenou na rukojeti nože a v rukách mi tuhla krev.“ Thriller: „Cítil jsem se, jako by mě někdo přetáhl kyjem po hlavě.“ Detektivka: „A stejně jako kdysi jsem po probuzení začal lovit v paměti, jak jsem se tu vlastně ocitl.“ Drama: „Ale velmi brzy jsem měl pochopit, že bez španělštiny je tu člověk ztracený.“ Špionážní: „Pravda, připomínám více uprchlíka, než turistu.“ Erotická tragédie: „Už jen dotek vody na malíčku zmenšil strachem mé přirození na polovinu.“ Mysteriózní kuchařka: „Sýr, který měl být v nálevu, v něm nebyl. Naopak, nálev byl všude tam, kde být neměl.“ Přírodopisný: „Ale gringo, tohle jsou přece alpaky, a ne lamy.“ Náboženský: „No co, jedno pivo si s nimi vypít můžu, to není žádný hřích.“ A takto bych mohl pokračovat téměř do nekonečna. Kniha je opravdu zábavná, úsměvná, napínavá, ale také je v ní mnoho zajímavých myšlenek. A to jak na straně Honzy, tak lidí, se kterými se potkává. Není to klasické „šel jsem tudy a viděl toto“, ale vyvážený mix popisu jednotlivých navštívených míst, hromady zážitků a výzev, všedních i nevšedních setkání a hlavně peckovního humoru, který mi je velice blízký. Při čtení máte skutečně pocit, že jdete vedle Honzy a zažíváte veškeré příhody s ním. Naštěstí, z tepla domova. Kniha má spoustu nádherných fotografií, putování je popisováno plynule a díky mapě na deskách víte, kde se nacházíte. To je pro mě, jakožto zeměpisného blba, naprosto úžasné. Nutno však podotknout, že ačkoliv obálka hlásí 10 000km, my ujdeme jen něco přes pět tisíc. Zrada? Kdepak, jen neutuchající touha po dalším díle, protože zakončení v Bolívii, zrovna v době kdy zemi čerstvě zužují občanské nepokoje, je dosti, dosti vypjatý. Celkové hodnocení? 10 listů koky z deseti. A dvoje náhradní fusky jako přídavek!

Musím říct, že hodnotím záporně. Příběh, který měl jistě obrovský potenciál, někdo vzal, pomačkal a odhodil na podlahu. Autor hledá slova, těžkopádné vyjadřování se prolíná s vytrvalým, narcisistickým hukotem, načež melancholickým, monotónním způsobem natahuje do bizarních rozměrů souvětí. Celkově se takto kniha nesmyslně natahuje. Na začátku knihy jsem zoufal, už jsem myslel, že těch 10 000 km nachodí na letišti. Při čtení jsem neustále pociťoval vnitřní neklid, jako bych tušil, že možná čtu neupřímnou zpověď, nevyzrálého autora. Srovnávání s Bukowskim je samozřejmě naprostá šílenost. Pro jednodušší čtenáře se příběh může zdát okouzlující, nicméně pro zkušeného, naprostá ztráta času. Takových průměrných cestopisů máme mraky. Fota s obalem hodnotím poměrně kladně, až na pár drobností. Používám jako podložku nohy, viklajícího se stolu.

Kámo, mluvíš jako kanál a mně to kdovíjak neva. Dokázal jsi hromadu věcí, o které drtivá většina lidí jenom hloupě kecá. Trochu víc cestuj a trochu míň piš, aneb, kováři, drž se svého kopyta. Ale!!!! Já si stejně všechny tvoje další knihy objednala, protože ony jsou svým způsobem prostě dobrý. Doufám, že jsem svými penězi podpořila tvoje šťastné kilometry a ne život, jaký si dříve žil. Držím palce.

Kniha se čte sama, autor prožil opravdu hodně zážitků, které vtipně a čtivě popisuje. Za mě jeden z nejlepších cestopisů, opravdu mě kniha zaujala a bavila. Už se těším na další díly :)

Byla jsem velmi mile překvapena, jak skvěle se kniha od začátku do konce četla. Perfektní zpracování, reálie, pocity, příběhy, vše popsané "tak akorát", ani příliš do hloubky, ani neklouzalo pouze po povrchu. Úžasná akcentace rozdílu v přístupu lidí k druhému tady a tam. Ochota pomoci neznámému poutníkovi v jakékoliv příležitosti mě dojímala a inspirovala. Těším se, až si přečtu pokračování.