Dívka zvaná Lyra

Knížka určitě není špatná, ale vzhledem k tomu, že jsem od děje očekávala něco jiného, nemohu říct, že by se mi líbila. Žádná z hlavních postav mě nijak zvlášť neoslovila, naopak se mi líbil popis krajiny ( o něco více než města ). Celkově se mi více líbila pomalejší první část, než pokračování děje ve městě. Hvězdičky dávám za pěkný obal knížky ( jeden z důvodů, proč jsem po knize sáhla ), zasazení děje do Irska a poznání nového živočišného druhu ( lyrochvost - skutečně jsem neznala ).

Příběhová linka se rozjíždí opravdu pomalu, nejsou zde žádné velké zvraty, dílo se zaměřuje především na psychologii postav a na kontrast mezi divokou a svobodnou přírodou a hektickým, svazujícím městským "blázincem" a září reflektorů. V první části jsem se musela více na čtení soustředit, ale od poloviny knihy nabralo vše větší spád. Ke knize jsem si nakonec našla vztah, ale chvilinku to trvalo, ze začátku jsem si musela zvykat na styl psaní, který je stejně zvláštní jako Lyra sama. Lyra žila několik let izolovaná od společnosti, ale od světa nebyla odříznutá úplně, díky knihám s ním byla alespoň částečně v kontaktu. První setkání na mě působilo trochu exoticky, to kvůli zvukům, jež Lyra napodobovala, poté jsem si zvykla a nahlížela více pod povrch. Jakmile se děj přesunul do Dublinu, počítala jsem s určitou naivitou a stereotypem, ale to by nesmělo jít o Lyru. Nemůžu říct, že bych si její postavu výrazně oblíbila, ale zároveň mě ani ničím neiritovala. Opravdu nadšená jsem byla ze zasazení děje do Irska, to je veliké plus, dalším pozitivem jsou popisy krajiny, města, lidí apod. Autorka to se slovy umí a dokáže je použít tak, aby na čtenáře co nejlépe zapůsobila. Dívka zvaná Lyra je slow burn romancí, která se jistě zapíše do srdcí mnoha čtenářům. Její čtení bych doporučila na klidném místě, nejlépe někde v přírodě, kde si budete moct vychutnat příběh v celé své kráse.

Moje první knížka v životě, kterou jsem nedočetla. Nudný, utahaný a člověk má pocit, že by celý děj mohl být na 50 stranách.

Kniha se mi velmi líbila, působila na mě poeticky, ač setkání s tvrdou realitou, stále zachovala až mystický charakter. Nádherné téma, krásně zpracované.

Začátek knihy mě naprosto okouzlil svým klidnějším tempem, barvitým popisem hlavních osob, krajiny a prostředí. Možná naivně jsem tak očekávala stejně směřující a pokračující příběh. Tedy příběh o duši křehké dívky, jejím vnímání a spojení s přírodou. Proto mě prostřední část knihy, ve které se Lyra dostává do talentové soutěže poněkud zklamal. Nicméně knihu bych doporučila, čte se s lehkostí, je poutavá a určitě ve mě malou stopu ponechala.