Sítě

Bála jsem se a modlila se, abych neuvízla v síti bezduchého tlachání typu má mě rád, nemá mě rád a Aleše nebo Frantu- já ti Božka nevim... čímž trochu zaváněl první příběh... prvoplánové vyprávění, učebnicový příklad psychopatologie... ta předvídatelnost a plochost mi dost lezla na nervy... druhý příběh už měl v sobě trochu víc emocí... přinesl něco nového, zajímavého... orlice mi byla blízká... a třetí příběh byl už jen takovou třešinkou na dortu o tom, jak jen je ten život pomíjivý... škoda, že nedostal více prostoru... ale možná právě proto byl o tolik naléhavější... Roztočí to vír myšlenek na své vlastní nesebevědomí, jak zbytečné je se podceňovat... jak se chováme a proč se vlastně tak chováme... a jestli si dokážeme vážit sami sebe nebo jen skáčeme dle nároků jiných... jaká síla je v sebedůvěře a jak důležité je naučit se žít především sama se sebou... už jen kvůli tomu stojí za přečtení!

Vyborna volba psychologickeho romanu. Kam se hrabou Babovmy Radky Trestikove. Myslim, ze sebevedomi zen je u vsech co znam lehce nizsi nez treba mivaji chlapy a ze se v knizce v jednom z pribehu kazda z nas troskunebo dost nakde... ja jsem mela pocit, ze pani Petra pise o me;)

O knize jsem se dozvěděla prostřednictvím internetové televize, autorka mě velmi zaujala. Takže jako svou prvotinu jsem si od ní vybrala právě sítě. Musím přiznat, že mě kniha ze začátku moc nezaujala, ale na druhou stranu, když jsem knihu odložila, tak jsem začala přemýšlet, tak jak to teda bude, jak to dopadne. Souhlasím s PETT, že první povídka byla předvidatelná a zbylé dvě se mi líbily mnohem více. Určitě doporučuji přečíst, je to pěkná kniha od české autorky, která zato určitě stojí :)

Zajímavý styl psaní a zajímavé náměty. Člověka nutí přemýšlet nejen o příběhu ale i o sobě. Jen některé popisy jsou podle mě zbytečně podrobné, až se zdá, že se opakují. Ale to je jen detail.

Perfektní knížka, byla jsem nadšená, Petra je skvělá spisovatelka.