Příběh slunečnice

Jako první jsem četla autorčin Příběh akvamarínu a ani Slunečnice mě nezklamala. Opět se můžete těšit na dvě časové linie, jednu současnou a jednu z druhé světové války. Pokud válečné knížky nevyhledáváte, nemusíte se bát, nečekají vás tu žádné drastické popisy hrůz, koncentračních táborů a podobně. Celý příběh je primárně o mezilidských vztazích, o pravé lásce a přátelství. Člověk si při čtení uvědomí, jak kolikrát stačí málo, a život se může ubírat úplně jiným směrem. Obě linky jsou moc hezky propracované a nemůžu říct, že by mě některá z nich bavila víc.

Dokonalé, pravdivé , upřímné i dojemné . Skvělý nápad vyprávět o lásce, která je tak opravdová a složitá ve dvou rovinách . Smekám před autorkou, těším se na další knihy. Před necelým rokem jsem trávila taky čas v nemocnici, na pokoji se starší paní a celé mě to zpětně pohltilo a donutilo také přemýšlet. Láska je krásná, když je tak opravdová

Příběh slunečnice, je autorčina románová prvotina a myslím, že se toho zhostila krásně. Já jsem dostala přesně to, co jsem čekala a nechtěla jsem, aby čtení skončilo. Mám moc ráda příběhy, které někdo vypráví. Ještě když žil děda, tak nám občas nějaké příběhy z války vyprávěl, ale nikdy to nebylo o lásce – Nebudeme si nic nalhávat, na to jsou prostě lepší babičky. A mě se sen splnil – babi Kratochvílová je úžasná vypravěčka – moc jsem si ji oblíbila a hltala příběh její sestry Evy od začátku až do konce. Moc se mi líbila linka vyprávěná Hedvikou – sirotčinec pro kluky bylo prima zpestření. Nebyl okamžik, kdybych lásce Evy a Jakuba nevěřila. Moc jsem jim přála šťastný sluníčkový konec. Ten kdo takovou babičku má, má veliké štěstí, že si od ní může nechat vyprávět. A ten kdo ji jako já nemá, tak si může přečíst příběh, který nám Miriam napsala. Budete mít přečteno rychle, linky se tak hezky střídají, že Vás prostě zajímá, co bude dál a kniha se moc odložit nedá. Opravdu krásný dojemný příběh o lásce a štěstí. Moc ráda si nějaký další od autorky přečtu.

Zájem o autorku vzbudily nadšené recenze na její třetí knihu, tak jsem se podívala na zoubek její první. A rozhodně jsem neprohloupila. Můžete se těšit na dvě časové linie, jednu současnou a jednu z druhé světové války. Přesto zde nenajdete drastické válečné scény. Celý příběh je o mezilidských vztazích, o pravé lásce a přátelství. A musím říct, že napsaný na výbornou! Dojde vám, jak málo stačí, a život se může ubírat úplně jiným směrem. Obě linky jsou moc hezky propracované a autorky styl mi náramně sedl. Nádherný, hluboký příběh, který se vlastně opravdu mohl stát. Příběh slunečnice mě nadchl a vyloženě jsem ho zhltla. Autorka má skvělý vypravěčský styl a tak ráda jsem si přečetla něco, kde jsou emoce vystavěné sílou příběhu, jen prostý lidský život. Určitě si přečtu i další knihy.

Neuvěřitelně krásný a zároveň smutný příběh.