Kód života

Nemusí se vám to líbit, ale je to fakt: čím jste starší, tím více se podobáte svým rodičům. Zděděné rozdíly v DNA formují naši osobnost výrazněji než všechny vlivy prostředí a výchovy dohromady. Převratné genetické objevy zásadně mění náš pohled na to, co je možné u lidského charakteru a schopností změnit.

Robert Plomin se genetickému výzkumu věnuje celý život. Jeho tým nedávno zveřejnil výsledky třicetileté studie dvojčat, sourozenců a adoptovaných dětí. Výsledkem je kniha Kód života, která srozumitelně vysvětluje zákony behaviorální genetiky a přináší i pohled na společenské a etické dopady často provokativních zjištění.

Plomin dokazuje, že genetika je hlavním důvodem rozdílů v kognitivních schopnostech. Proto vybízí rodiče i školy k větší toleranci odlišností mezi dětmi. Zabývá se také otázkami genetické analýzy embryí a na rozboru vlastní DNA ukazuje, jak k výsledkům přistupovat konstruktivně.

V knize se mimo jiné dozvíte:

• proč vytrvalost, pozitivní myšlení ani tisíce hodin tréninku nemají tak zásadní vliv, jak se tvrdí,
• že genetické dispozice formují i naše prostředí, takže vliv výchovy a okolí je menší, než se myslelo,
• proč není výběr školy či rodičovského přístupu hlavním faktorem studijních výsledků,
• proč je zbytečné vinit se za kila navíc, sklony k depresím či pomalejší učení,
• že geny nejsou osud, ale je lepší jít s nimi než proti nim,
• o perspektivách personalizované léčby a nových možnostech prevence,
• proč jsou liché obavy z budoucího rozdělení lidstva do „genetických kast“.

O autorovi:
Robert Plomin je přední behaviorální genetik a profesor na Ústavu psychiatrie, psychologie a neurovědy na King's College London. Publikoval více než 800 vědeckých prací a je autorem řady knih včetně nejprodávanější učebnice oboru. Za své průkopnické výzkumy získal ocenění British Academy a Fellow of the Academy of Medical Sciences.

Sdílet