Holubí dům

Děj se odehrává v Plzni, na přelomu 19. a 20. století, v době výrazného rozmachu. A právě v tomto prostředí sledujeme Julii Šetnerovou, která má na první pohled to štěstí, že vyrůstá v dobře situované rodině. Má tak zajištěný určitý životní standard a mohlo by se zdát, že jí nic nechybí. Žije v bohatství, v nádherné vile a materiálně rozhodně nestrádá. Ale přeci jen se jí nedostává všeho… především citově. City - to by pomalu mohlo být sprosté slovo. Její matka se věnuje spíše sobě, než rodině a otec je odtažitý a práce je pro něj číslo jedna. Julie je sice inteligentní dívka, ale od malička opravdu citově strádá a to se na ní hluboce podepsalo. Je nevyrovnaná, ukřivděná a postupně i bezcitná. A když se Julie dozví šokující rodinné tajemství… je to pomyslnou poslední kapkou a spustí to lavinu událostí, které poznamenají nejen ji, ale i mnoho dalších. Dělá totiž jen naschvály a cíleně ostatním ubližuje. Šla by přes mrtvoly. Příběh je pomyslnou sondou do jejího života, kde můžeme pozorovat její dospívání a možná i formu nějaké její proměny. Jestli k ní vůbec dojde… Co její chování skutečně způsobilo? Proč se tak chová? A je možné, že se ještě změní? Styl psaní autorky je neuvěřitelný. Vyprávění klade důraz na psychologii postav a uvěřitelnost prostředí a atmosféry. Postavy jsou vykresleny realisticky a Julie je taková “zrůdička”, které budete na jednu stranu litovat, na druhou stranu nad ní kroutit hlavou. Budete jí chtít obejmout, za chvíli zase proplesknout. Ale mohu zaručit, že vám nedá spát… Upřímně mohu říct, že po dlouhé době jsem opět držela v rukou knížku, nad kterou přemýšlím už nějaký ten den a až nyní jsem si dokázala sednout, a tyhle řádky sepsat. A věřím, že i vy nad ní budete po přečtení přemýšlet. Nebude vám lhostejná. Nečekejte odpočinkové čtení, ale silný román a hlubokou sondu do lidské duše na historickém pozadí.