Jeho prozaický debut Letnice mu vyšel v 56 letech, a okamžitě vzbudil pozornost čtenářů i kritiky. Román získal prestižní ceny Magnesia Litera v kategoriích Debut roku a Kniha roku.
Hlaučův styl kombinuje magický realismus, poetický jazyk a jemný humor. V Letnicích propojuje realitu i tajemno - obyvatelé zapadlého městečka už běžně konají zázraky, přesto však začínají pociťovat tlak moderní doby a revoluční technické novinky. Autor v příběhu používá historické kulisy přelomu 19. a 20. století, avšak ne jako poutavý dokument minulosti, nýbrž jako prostředek k reflexi přítomnosti a proměn společnosti.
Hlaučo klade důraz na pečlivé vyjadřování - každá věta v jeho próze bývá promyšlená. Nejde mu o rychlé napínání, ale spíše o vychutnávání jazykových substancí a významových vrstev. V dialogu i situačních scénách nechává prostor pro nadsázku, alegorii i literární hru. Jeho psaní osloví čtenáře, kteří hledají v knize víc než jen děj - kteří chtějí pocítit ducha času, zpochybňovat hranici mezi zázrakem a všedností a vnímat, co všechny změny "mezi řádky" skutečně přinášejí.