Spisovatelka Ludmila Vaňková nás opustila – její dílo však zůstává

Díla Ludmily Vaňkové

V mladém věku si Karel IV. prý počínal tak nemravně, až ho jeho otec musel pokárat.“

Aniž by uhnula od historických skutečností, zaznamenávala ve svých dobrodružných, často až lyrických románech osudy známých postav českých dějin z trochu jiného pohledu. Dozvídáme se v nich o jejich osobním životě, který, jako u každého, zahrnuje lásku, ctižádost, chyby nezkušeného mládí, v tomto případě i pohnutky k hrdinským činům a mnoho dalšího. Ludmila Vaňková dokázala tak dobře skloubit fakta s fikcí, že vznikly poutavé, napínavé a nadmíru lidské příběhy, které si získaly nespočet čtenářů.

Prvním vydaným literárním dílem Ludmily Vaňkové byla v roce 1962 divadelní hra Princezna a šašek, a ačkoliv na romány se vrhla až ve svých 50 letech, dokázala jich za svůj život napsat téměř 40. Prodalo se na milion výtisků. Prvním z nich byl příběh z doby rytířského středověku, řazený spíše do žánru sci-fi: Mosty přes propast času. Do tohoto žánru lze zařadit také její díla Čas čarodějů a Genesis.

Je to sci-fi. Mohla jsem do ní propašovat svoje názory na to, jaký je svět.

Hlavním tématem všech dalších knih Ludmily Vaňkové však zůstala dávná historie, zahrnující dějiny Českého království od roku 1169 do roku 1403, kterou rozdělila do samostatných okruhů. V sériích Zrození království, Z milosti Boží, Trůn patří rytířům či Kdo zvedne můj štít se například věnuje Přemyslovcům, zatímco díla Království na prodej a Roky před úsvitem vypráví o Janu Lucemburském. Zvláštní kategorií je pak Karel IV, ke kterému měla vřelý vztah a zabývala se jím velmi ráda – mimo jiné v dílech Cval rytířských koní, Orel a lev a Pán světa.

Nečekala jsem, že najdu tolik zvláštních a dobrodružných rysů u panovníka, který je v povědomí zapsaný jako uvážlivý král.

Ludmila Vaňková se však nevyhýbala ani novější historii, a to například v příběhu o osudech manželky cestovatele Vojty Náprstka, herečky Katinky Krákorové, v Americe zvané „Naprsquaw“, ve dvoudílné sérii Čas voní dálkou.

Život Ludmily Vaňkové

Jakkoliv se Ludmila Vaňková věnovala historii, i její život sám by vydal na román. Zažila 2. světovou válku a jejího otce, v té době uznávaného ekonoma a vrchního ředitele národní banky, popravilo za heydrichiády gestapo. Po válce pak byla v roce 1948 vyloučena ze studií psychologie a sociologie a nepřijali ji ani později na divadelní fakultu. Zachovala si však přízeň alespoň k divadlu ochotnickému. Pracovala v různých nakladatelstvích jako sekretářka a redaktorka, mimo jiné také v Albatrosu, odkud však v době normalizace musela odejít. Stala se pak výhybkářkou u dráhy ve stanici Karlštejn, kde byla až osudově tak pomyslně blízko svého oblíbeného hrdiny Karla IV. V té době se také seznámila se svým 2 budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem, se kterým měla dceru Ludmilu a syna Jana.

Ludmila Vaňková přesto zůstala až do konce svého života velmi vitální ženou – v 67 letech se dokonce vydala na cestu kolem světa a v 70 získala doktorát. V roce 2019 se dočkala Ceny za celoživotní dílo – Kniha roku – Čtení tě mění. Přestože už mezi námi Ludmila Vaňková není, stopy její energie a veliké dílo nám po ní zůstává. Její život měl smysl a její duše tak může odpočívat v pokoji.