Měsíc na hladině – dojemný příběh, který probudí vaši dětskou fantazii | RECENZE

Všechna naposledy přicházela téměř vždycky v přestrojení a nikdy neodhalila svou pravou tvář, dokud nebyla pryč a jediné, co člověku zbylo, bylo postrádat je…

Jiné světy

Existuje spousta restaurací, kde je možné dát si dobrý ramen, ale jen jedna z nich má velmi specifický vchod, kterým můžete projít do velice zvláštní zastavárny, pokud budete mít štěstí. Místní zastavárník je slušný, milý chlapík, který nemá zájem o vaše cennosti, ale o životní volby, které jste museli udělat a kterých byste se rádi zbavili. Přijde vám to zvláštní? Vítejte v říši za zrcadlem.

Hana má první den v nové práci – a hned taková katastrofa. Má převzít zastavárnu po otci, který, jak je na první pohled patrné, zmizel neznámo kam. Zastavárna je vzhůru nohama, otec je pryč a Hana neví kudy kam. Osud tomu chce, že se zrovna toto ráno objeví Keišin, neznámý chlapík, který se rozhodne pomoci Haně najít otce. Společně se vydávají do nitra magického světa.

Každá naděje si zaslouží zazářit na obloze. I kdyby jen na jednu noc…

Měsíc na hladině

Jirka v říši divů

Byl to celkem funny zážitek. Poklidný začátek knihy popisující převzetí zastavárny se po několika stránkách transformuje do podoby japonské verze Nekonečného příběhu a já jen čekám, kdy na obloze uvidím známou siluetu Falka, letajícího draka, o kterém jsem si většinu života myslel, že je to pes. Moje duše právě zažila silný nápor magického realismu, který až do poslední kapitoly rozhodně nehodlá povolit.

Když se teď nad knihou zamyslím, nemůžu se zbavit představy filmové adaptace v režii někoho jako Wes Anderson. Pod jeho vedením by na plátně ožily všechny ty úžasné vize, kterými Měsíc na hladině vyloženě přetéká. Pokud je nějaký člověk živoucí definicí magického realismu, pak je to autorka tohoto románu. Hledáte nějakou bránu do světa fantazie? Pak jste právě dopluli do vysněného cíle.

Láska je touha, ke které jsou lidé vychováváni. Ve skutečnosti ale potřebujeme jen nebýt sami, když přijdeme domů, a mít někoho, kdo nám zamává na rozloučenou, když odcházíme…

Měsíc na hladině

Zpátky v realitě

Nemám vyloženě chuť kárat, ale jak to tak bývá, k dokonalosti se dochází těžko. Autorčin příběh je dojemný, barvitý a nápaditý, to všechno sedí, ovšem v závěru se to začíná trošku komplikovat. Spletitost a magické zbarvení začnou být matoucí a člověk má pocit, jako by se v knize začal topit. Samozřejmě zde stále zůstává možnost, že recenzent je natvrdlý a lehce nechápavý, to je jasné. Možná proto román obsahuje dva konce, kdyby se čtenář u prvního ztratil, dostane ještě jeden, pohádkový.

Tak zase někdy příště. Na přečtenou.