Tři podmanivé příběhy od Valérie Perrinové Balíček (3 ks)

Justine žije spolu se svým bratrancem u babičky a dědy, protože jejich rodiče před lety zemřeli při autonehodě. Pracuje v domově důchodců jako ošetřovatelka a spřátelí se s Hélene. Každá má svá tajemství a navzájem si je pomohou odhalit. Toto byla taková nádhera! Já věděla, že se mi to bude líbit. Od autorky jsem četla knihu Vyměnit vodu květinám, a ta se umístila v mém TOP 10 za rok 2021. Zapomeňte na neděli bude velkým adeptem na TOP 10 v roce letošním. Miluji to, jak autorka píše! Její nádherné věty, přirovnání, životní moudra. Takový text číst je prostě zážitek. A ten příběh k tomu. Je krásný i když smutný, ale tím, že ho vypráví Justine, působí až rozverně, i když se jedná o nelehké věci a životní situace. Je to kniha o stáří, smrti, rodině a láskách. Vše skvěle podáno, kolikrát překvapivě. Je to až detektivní příběh, kdy odhalujeme minulost stařičké Helene, ale i rodinná tajemství Justine. Nakonec přišlo až nečekané rozuzlení a bylo mi z toho neskutečně úzko. Tolik příběhů, tolik lidských osudů. Zasáhlo mě to tak silně, že se mi při čtení kolikrát sevřelo srdce. Byla to krása a já si užívala každičkou stránku.

mozaika, která se postupně skládá dohromady v celistvý příběh, smutná i plná naděje, psáno velmi citlivě, pohladí po duši

Nejkrásnější kniha, co jsem kdy četla. A že čtu hodně... Děkuji za ni...

Celých 304 stránek opravdu plných melancholie, tajemství a prožitých láskách. Jako bonus nečekané rozuzlení příběhu až na úplném konci knihy. Zvláštně napsaná kniha a jsem zvědavá na další komentáře o tom jak komu kniha sedla.

Tato kniha nás zavede na hřbitov za jeho správkyní Violette Dušičkovou. Silná žena, která nám pomalu ukazuje tajemství svého života. Navíc tu potkáme spoustu zajímavých lidí, jejich osudů, lásek i trápení. Tato kniha si mě získala od prvních řádků a já si ji neskutečně užila. Violette jsem si okamžitě zamilovala a prožívala s ní její příběh. Neobvyklé prostředí hřbitova by mohlo čtenáře odradit, ale naopak. Bylo to tu skvěle zakomponováno a to, jak na něj pohlížela sama Violette, různé příběhy zesnulých i pozůstalých, to vše nás donutí zamyslet se nad životem i smrtí. Knížka je velice čtivá, čte se velice lehce, krátké kapitoly tomu jen pomáhají. Ač jsou tu jednoduché věty, tak jsou proloženy krásnými výrazy a myšlenkami. U některých se pousmějete, jindy Vás rozesmutní. Příběh se skládal z vyprávění o minulosti a z přítomnosti, navíc se nám tu střídali i jednotliví vypravěči a my jsme si tak mohli dát dohromady celý příběh po jednotlivých střípkách, až se to celé nakonec objasnilo a my pochopili celý smutný příběh. Děj nás celou dobu udržuje v napětí a my tak potřebujeme číst dál a dál. Krásný a smutný příběh, který jsem si moc užila a budu na něj ještě dlouho myslet.