Řev

Kniha, kterou by si měla přečíst snad každá žena a každá se v ní najde. Cecelia ... jak bych to řekla ... vyjadřuje pocity, nebo rčení skutečností. Když někdo řekne, že mu je dobře, že se vznáší, tak u ní skutečně létá, když někdo řekne, že by se nejraději propadl pod zem, tak u ní se skutečně pod tu zem propadne. Vypadá to tak nějak pohádkově, ale jejími krátkými příběhy je vyjádřeno naprosto všechno a se spoustou z nich jsem se ztotožnila buď já, nebo jsem v nich poznala některou ženu ze svého okolí. Určitě doporučuji!.

Dílo má velice vydařenou obálku, jež na mě působí až nadpozemsky. I samotné příběhy uvnitř knihy jsou jako z jiného vesmíru. Obsah povídek se nedrží fyzikálních a jiných zákonitostí, překračuje jejich hranici, čímž se příběh posouvá na jinou rovinu, na které se dá moc dobře poukázat na danou problematiku, na kterou autorka chce upozornit. Spisovatelka ke sdělení poselství bravurně využívá metafor a dalších jazykových prostředků. Ani u jedné ze všech 30 žen není zmíněno jméno, díky tomu se lze snáze do vyprávění ponořit, jako kdyby písmenka na stránkách promlouvala přímo ke svému čtenáři. Kniha Řev nebude dle mého názoru čtením úplně pro každého. I já jsem od titulu očekávala něco trošku jiného, přesto jsem se rozhodla přistoupit na autorčinu hru. I když mě nenadchly úplně všechny příběhy, našla jsem si tam některé, které mě oslovily a donutily k zamyšlení. U povídek je třeba číst i mezi řádky, vychutnávat si každé napsané slovo, obracet ho na jazyku a pak polknout. Dalo by se říct, že se jedná o takové gurmánské sousto. Toho, kdo se přeci jen odhodlá nastoupit do tohoto vlaku, čeká zajímavá jízda plná obyčejných a zároveň neobyčejných žen, které se rozhodly shodit okovy, jež jim nasadila společnost.