5 z 5 hvězdiček Eliška Bazalková registrovaný uživatel 15. srpna 2023

nikdy mě ani nenapadlo hledat si něco o lodi Carpathia, což je vlastně loď, která jako jediná přijela na pomoc přeživším z Titanicu. A jsem neskutečně ráda, že vznikla kniha jako je Zářivá noc hvězd a ledu, která nás seznamuje právě s příběhem nejen Titanicu, ale hlavně Carpathie. Příběh sleduje ze dvou pohledů. Jeden nám poskytuje Kate Connollyová, jedna z cestujících na Titanicu. Druhý pohled nám ukazuje události z Carpathie prostřednictvím samotného kapitána Arthura Rostrona. Začátek příběhu nám ukazuje samotné přípravy a vyplutí obou lodí. Musím přiznat, že začátek byl pro mě trochu nudný. Nebyla jsem si jistá, jestli se mi kniha vůbec líbit. Ale všechno se to změnilo kolem 60 stránky, kdy se Titanic začal potápět a Catpathia zachytila tísňové volání. Poté sledujeme samotné potopení Titanicu z pohledu Kate a cestu Carpathie na místo potopení z pohledu Arthura. To mě opravdu bavilo. Zajímavá byla i část knihy po zachránění všech cestujících. Následovala pomoc přeživším a také vyšetřování toho, co se vlastně stalo. Bavilo mě také to, že autorka píše o reálných lidech, které, když si vyhledáte, opravdu najdete jako cestující Titanicu nebo Carpathie. Například sir a lady Duff Gordon, Martin Gallagher, Martin McMahon, důstojník Pitman a spoustu dalších. Super byly i citáty cestujících a dalších lidí, kteří se k událostem vyjadřovaly. Až na ten začátek mě kniha opravdu bavila a jsem moc ráda, že si autorka dala tu práci a něco takového napsala. Určitě to muselo dát spoustu práce dát dohromady všechny informace a sepsat příběh, který se čtenáři vryje pod kůži.

5 z 5 hvězdiček Eva Urbanová registrovaný uživatel 6. srpna 2023

Kniha vypráví o silném příběhu, který se stal. O tom, co byla nejspíš největší chyba takového neštěstí. Titanic jeho výrobci i kapitán lodi brali jako „nepotopitelnou loď“. Vzali tak jen 20 záchranných člunů, což bylo na takovou velikánskou loď příliš málo. Atmosféra příběhu je ale taková, jak ji známe. Nic mě v knize oproti filmu nepřekvapilo. Ti lidé, kteří přežili už nikdy nemohli být stejní. Jímá mě hrůza, co si museli zažít. Přijít náhle o své blízké, zažít hrůzu ostatních umírajících lidí. Co musím vyzdvihnout je pohled na kapitána a loď Carpathia, který jako jediný vyslyšel nouzové volání Titanicu a rozjel se plnou parou vpřed směrem, kde věděl, že je velký ledovec, ve tmě, ohrožoval sebe a svou vlastní posádku, jen aby tam byl co nejdřív a zachránil co nejvíc lidí. Přežilo jich 705. Při bohoslužbě na lodi a pohřeb 4 mužů do moře jsem regulérní bulela. Příběh Kate Connollyové mě velmi dojal a brala bych další díl. Jestli se z toho postupně lidé dostali a dokázali vůbec mít alespoň trochu plnohodnotný život. Kapitán Rostron se rozhodne odvézt posádku do New Yorku. Nastává vyšetřování jak vše probíhalo. Snažili se najít viníka, který mohl za potopení Titanicu a tolik mrtvých. Kapitán Rostron z lodi Carpathia pak dostal ocenění, které nenechal jen na sobě. Zásluhy dával i své posádce, která na 100 % plnila jeho příkazy. Silný příběh, který stojí za přečtení.