Úlice

Kniha se čte jedním dechem.. Stále vás udržuje v napětí. Místy velmi drsná, ale skutečnost často byla ještě drsnější. Nikoho z hrdinů jsem nemohla za jeho chování odsoudit. I když jejich je někdy těžko pochopitelná. V tak složité době, se asi lidé ani nemohli chovat vždy tak, jak cítili. Doba byla velmi složitá. Trochu mě překvapil otevřený konec. Je na každém, aby si ho sám zvolil a dokončil.

Představte si poklidné městečko s vůní medu, kde si děti užívají své dětství a dospělí své běžné starosti. Ale to jednoho dne skončí. Přijde válka, do Úlic přijdou Němci, založí tu továrnu na munici a koncentrační tábor. A tím se životy obyvatel změní jednou pro vždy. Máme tu tři hrdinky, které sledujeme v průběhu jejich dětství a pak během války. Je tu vidět ta mučivá tíha svědomí, když člověk chce přežít, ale nevybere si k tomu zrovna tu nejférovější cestu. Během války žil každý tak, aby přežil a někoho ta cesta mohla zavést rovnou do pekla. Od Jakuby Katalpy jsem četla knihu Zuzanin dech, který mě naprosto okouzlil, dostal se do mých TOP10 v roce 2020, takže má očekávání byla veliká a autorka nezklamala (i když Zuzanin dech je jen jeden). Miluji to, jak autorka píše. Píše vlastně úplně jednoduše, ale tím se na mě dokáží přenést emoce a já si příběh užívám. Se slovy kouzlí a tančí, píše až poeticky, i když o drsných a smutných věcech. A to mě právě baví, že i když čtu o nehezkých věcech, může text lahodit oku. Tři hlavní hrdinky se mi ze začátku trošku pletly, ale poté, když si šla každá svou cestou, tak jsem již problém neměla a bylo mi jasné o kom zrovna čtu. Celkový vývoj knihy byl pro mě nepředvídatelný a tím mě příběh udržoval v napětí a byla jsem zvědavá, jak to celé nakonec dopadne. Je to kniha o smrti i o naději, o utrpení i o lásce, o bolesti i o nových začátcích.

Dost drsný příběh, ale dočíst ji musíte..,konec mě zklamal, bohužel..

Příběh Úlice je zasazen do doby druhé světové války. Vypráví osud fiktivního městečka včel a medu Úlice a tří hlavních hrdinek - Heleny, Anežky a Běly. Poutavá, drsná knížka. Stylem mi připomínala tvorbu Körnerové nebo Morštajnové.

Zuzanin dech jsem přečetla jedním dechem, ale do Úlice jsem se nemohla začíst. Nijak mě to nenadchlo, rozhodně jsem od autorky čekala víc. Velké zklamání.