Tisíc očí

Toto je příběh o vině a trestu, pomstě a odpuštění. Je to příběh o hledání vlastního já. Kdo jsem a odkud pocházím. Je to rodinná sága i evropský román. Zamíříme do koncentračních táborů, komunistických gulagů i do tajemné krajiny na Jesenicku. Je to učebnice dějepisu i napínavá detektivka. Ponořte se do příběhu, z něhož jen tak nejde vystoupit… V tomto románu se toho děje tolik, že bych tu byla dlouho, než bych vypsala, o čem všem vlastně je a zároveň by to byla škoda, neboť právě to postupné odhalování kdo s kým, kdy, jak, proč přináší správné napětí a touhu číst dál. Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla lehce zmatená, nevěděla jsem kdo je kdo, dokonce jsem se jednou vrátila, abych se utvrdila ve jménu. Ale pak mi to došlo a rázem z nepochopení byl ten správný wau efekt. Linka ze současnosti je detektivní, kdy budete pátrat v minulosti a rozplétat její tajemství. Linka z minulosti je skvělá. Drsná, ale skvělá a mě bavila opravdu moc. Celkově je tu dost postav, je to hodně propletené, ale jelikož je to skvěle promyšlené, propracované a sepsané, tak se krůček po krůčku budete dobírat pravdy spolu s hlavními hrdiny. Místy je celý příběh jak literatura faktu, je tu tolik informací z naší historie, dozvěděla jsem se tolik nového. Ale celé je to napsané čtivě a poutavě. Navíc chytře i krásně. Některé věty tu na mě působily jako obrazy. Tisíc očí je kniha, u které jsem se zastavila. Četla jsem ji týden (to je na mě docela dlouhá doba), nespěchala jsem, vychutnávala jsem si ji a ani po dočtení jsem s ní neskončila. Dohledávala jsem si informace o autorovi, poslechla jsem si rozhovory. Prostě jsem s knihou žila dál. Pod doslov v knize bych se nejraději podepsala, je tam přesně popsáno to, jak na mě kniha zapůsobila a co mi dala. Skvělá kniha.