Pouštní Kopí

Neotřelý námět knihy, nedočkavě jsem vyhlížela tento - již druhý díl, který také nezklamal, ale od třetího dílu jako by se změnil spisovatel. Postavy najednou postihla změna osobnosti a tak se z mých oblíbených hrdinů stal úplně někdo jiný. Škoda, snad to posledním dílem spisovatel ještě více nezkazí.

Neskutečný úpadek kvality. Brett se nimrá v událostech prvního dílu až přespříliš a děj Kopí tak stagnuje a hýbe se jen hlemýždím tempem.

Dobře navazuje na první díl. Přináší náhled do odlišné kultury Krasie. Pěkné!

Ve druhém díle lidé našli svého Osvoboditele. Záhadný potetovaný muž budí respekt i všudypřítomnou úctu zároveň. Začátek může být pro někoho matoucí neboť nás autor nezavádí do Drvoštěpské kotliny, ale do krasijského místa zvaného Pouštní kopí. Oproti severu se zde lidé před démony neschovávají v ústraní, ale hrdě jim čelí v Labyrintu. Sledujeme tak příběh přátel Jardira a Abbana od jejich raného dětství až po současnost. Jsme svědky odloučení od rodiny, tvrdého výcviku, překonávání sebe samých a jejich vzájemného rozloučení. Druhá část popisuje současnost po událostech v nyní již Osvoboditelově kotlině a to jak z pohledu Jardira, tak i Arlena, Rojera a Leeshy. Velká pozornost je věnována i Renně z Tibbetské říčky, která se v Tetovaném vyskytla krátce v začátcích a ochuzeni nebudete ani o další vedlejší postavy. Příběh jako takový je neuvěřitelně čtivý, nepostrádající překvapivé momenty, zvraty, napětí, odvahu, neopětované city, naději, disciplínu, intriky, překonávání životních překážek a kulturních rozdílností. Chápu rozpačité přijetí, ostatně Jardir není tak charismatický jako Arlen, ale autor nám nabízí jedinečnou možnost vybrat si vlastní stranu, které budeme v nadcházející krvavé řežbě fandit.

Další skvělý díl.