Představujeme: Rituály vody

Pozor, článek obsahuje spoilery k předchozímu dílu

Jakmile jsem si přečetl Ticho ve sněžném městě, nechtěl jsem nechat tento román, který vám dnes představím, vychladnout. Pokud jste první díl nečetli a chystáte se na celou trilogii, pak tento článek přeskočte, protože je dost obtížné mluvit o této knize a neudělat nějaký spoiler k dílu prvnímu.

Kraken, policejní inspektor z Vitorie, oněměl poté, co jej při vyšetřování předchozího případu zasáhla kulka do hlavy, Dál udržuje milostný vztah se svou nadřízenou, vrchní inspektorkou Albou Díazovou, přestáli spolu mnoho otřesů, ale jak uvidíte, to, co je oba čeká nyní, nebude vůbec snadné. Krakenova kolegyně Estíbaliz se naproti tomu s přítelem rozešla a vzpamatovává se z vraždy svého bratra. Ve druhém díle nám odhalí tajemství, na které budeme zírat s ústy dokořán. Krakenův bratr se tentokrát stane jednou z hlavních postav druhého dílu: snaží vyrovnat s vraždou své přítelkyně Martiny a podporovat svého bratra, stejně jako jejich dědeček, dojemný protagonista příběhu.

Tentokrát mají za úkol vyšetřit na první pohled rituální zločin. Byla nalezena žena, již někdo pověsil za nohy ze stromu a hlavu jí ponořil do keltského kotlíku. Zjistí se, že šlo o Krakenovu první dívku a že byla navíc těhotná. Vše nás vede k minulým událostem, v nichž hrál náš oblíbený policista opět hlavní roli. Na stránkách knihy se setkáme s postavami, které jsme blíže poznali už v předchozím románu, jako třeba inspektorovi přátelé nebo spolupracovníci vrchní inspektorky, a i oni nás svým způsobem překvapí.

Odvíjí se zde příběh vyprávěný ve dvou časových rovinách. Jedna se odehrává v červnu 1992. Unai – Kraken – se v té době účastnil letního tábora pro studenty, kde v rámci brigády rekonstruovali historickou keltskou osadu. Byl tam se svými třemi kamarády, s další studentkou, známou pod přezdívkou Annabel Lee, s vedoucím tábora a jeho raně pubertální dcerou. Autorka nám popíše, jak se ono léto odvíjelo a k čemu během něj došlo. Listopad 2016: Kraken musí vyšetřit vraždu, protože příští obětí bude dost možná on. Eva García Sáenz de Urturi nás jistou rukou provádí oběma časovými rovinami. Ani na chvíli se neztratíte a román přečtete jedním dechem, protože se budete chtít dozvědět, co se stalo, co se děje a co se ještě přihodí.

Nový příběh o Krakenovi si přečtete velmi rádi, protože si zkrátka zamilujete tyhle zarputilé policajty, kteří působí skoro jako z doby kamenné a zároveň jsou to dětinové. Nemohu říct, že se mi druhý díl líbil víc než ten první, u obou jsem se popravdě nedokázal odtrhnout od knihy až hluboko do noci. Rituály vody je román, který se čte s lehkostí, ale navíc vás nutí i přemýšlet, protože se zabývá sexuálním zneužíváním dětí a tím, jak často nechceme slyšet, když se oběti pokoušejí se svou bolestí svěřit.