Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

Fundovaná práce, která vyšla v Německu v roce 2006 ve 26. vydání, se zabývá vzdělaností jakožto specifickou civilizační ideou, která se historicky rozvinula v německy mluvících zemích a je odlišná od kultury chování aristokraticko-urbánní společnosti západní Evropy. Ta se nezaměřovala na znalosti dané vzdělaností, ale na ctnosti vyplývající z nutnosti obstát ve společenské, družné pospolitosti: světaznalost, good sense, podmanivé způsoby, šarm, vtip. Kultura vzdělanosti měla a má také formující vliv na českou společnost. První část, nazvaná "Vědění" (historie Evropy, literatura, umění, hudba, filozofie, ideologie, teorie a vědecké obrazy světa) skicuje obrysy klasické vzdělanosti. Druhá část, nazvaná "Um" (Können), se zabývá komunikací, pojednává o pravidlech, podle kterých se komunikuje mezi vzdělanci, o způsobech, jak vědění používat. Kniha tedy není prvořadě koncipována jako vzdělanostní suma, ale je nesena úsilím vzdělanost definovat, vymezit, a zároveň v konkurenci s technicistními a technickými "informacemi" obhájit její potřebu v nové době. Autor se snaží vymezit její jádro, kořeny a různým způsobem naznačit, jak se vzdělání dobrat, kudy se ubírat, aby se z návodu na vzdělanost stalo vzdělání skutečné.

Sdílet