Všechny tváře smrti

Hned na začátek musím vyzdvihnout, že se jedná o českého autora. Ano, můžete si říct, že těch je sice spoustu, sice máte pravdu, ale dnes se setkáváme spíše se zahraničními autory a ti čeští jsou upozaděni. Přitom mnoho z nich píše opravdu skvělé texty a knihy, které většinou přehlížíme pod náporem zahraniční literatury, která skýtá barevné obálky, ořízky, a za kterými stojí spousta influencerů, kteří knihu pošlou dál. Nepoužívám Tik tok, ale i tak na mě neustále vypadají všemožná videa, která odtamtud pochází a moc českých autorů tam opravdu vidět není. Opravdu se mi líbí, že jsou v knize obsaženy historické prvky z 20. století. O tomto období jsem přečetla spoustu knížek a je to jedno z mála historických období, které mě baví číst a dobrovolně se do něj pustím. Kniha mě oslovila od první stránky a nebojím se říct, že je něčím výjimečná. Tohle je moje první kniha od Pýchy a řekla jsem si, že to zkusím, protože jeho knihy všichni hodnotí kladně. Bála jsem se, jestli to není přeceňované jako některé jiné knihy, ale moje obavy byly smazány jako touha po jiném čtení, které mě rozptýlí. Opravdu mě to bavilo a doufám, že se kniha dostane mezi více čtenářů a osloví je stejně jako mě. Pýcha dokázal vytvořit prostředí, které je zároveň realistické i děsivě surrealistické. Čtenář se cítí jako v dobře známé Praze, ale s podivným pocitem, že něco není v pořádku.

V tajemné pražské čtvrti Severní Pfalz se ztratila dívka Katarina. Současně někdo brutálním způsobem dvakrát vraždil. Ulice obchází strach a detektiv Vincent, který má těsně před důchodem, musí spojit síly se Samuelem, mužem, který musí platit dluhy Severnímu Pfalzu... Kniha si mě od začátku získala tajuplnou, skoro až magickou atmosférou. Co je ten Severní Pfalz? Kde se vzal? Co jsou přízraky? A tvář smrti? Spousta otázek, ale ne na všechny jsem během čtení dostala odpovědi. Po dočtení mi to i celkem vadilo, ale pak jsem si uvědomila, že to je kouzlo této knihy. Nenaservíruje vám vše na stříbrném podnose, naopak bude dráždit vaši mysl, budete o tom neustále uvažovat, jak to mohl a nemojl autor myslet. Také se mi líbil alternativní vývoj některých historických událostí, nebo naopak zakomponování jedné reálné vraždy, autor zajímavými nápady rozhodně nešetřil . Děj byl ze začátku pomalejší, ale hodilo se to k té celkové atmosféře, postupně to nabíralo spád a já koukala, kam až to dovedlo. Kniha mě bavila od první stránky, i přes pomalejší děj, tam nebyla žádná hluchá místa a nutilo mě to číst dál a dál. Určitě to nebude kniha pro každého. Kdo ale má rád nevšední knihy, chce zkusit něco originálního, rozhodně tuhle knihu zkuste ☺️.

Nedávno mě oslovil Adam Pýcha, zda bych neměla zájem o přečtení jeho knihy Všechny tváře smrti, která vychází koncem září. Adamovu tvorbu mám ráda, tak jsem souhlasila a ihned po obdržení se pustila s nadšením do čtení. Toto nadšení mě, bohužel brzy přešlo. Jeho předchozí kniha Druhá šance, která se mi dostala ihned pod kůži byla jedna velká jízda od začátku, až do konce, tak jsem, tak nějak předpokládala, že se nová kniha bude odvíjet ve stejném tempu, ale nebylo tomu tak. Sice se dozvíme hned na začátku o dvou vraždách a ztrátě dívky, ale jinak se nic neděje. Příběh se hrozně pomalu táhl, byl nezajímavý, až nudný, a já začala litovat, že jsem se do toho pustila. Nic méně jsem Adamovi dlužila minimálně to přečtení, tak jsem pokračovala dál a dál a najednou jsem se přistihla, jak s nadšením louskám stránku za stránkou a s napětím čekám, co z toho vyleze. Po tom pomalejším rozjezdu začal příběh odsýpat a najednou byl konec a já chtěla víc. Adam mi psal, že v první řadě by chtěl, abych si knihu užila a tak se i stalo. Napínavá byla až do konce, a neobešlo se to bez slz, takže, za mě velká spokojenost. Moc se mi líbilo prostředí neexistující industriální čtvrti, ale nejvíc mě zaujala chemička Linchem docela by mě zajímal její příběh, ale, to by bylo na jinou knihu. Hustá atmosféra mi připomínala staré černobílé detektivky, kdy Femme Fatale nakráčí do detektivní kanceláře, kde sedí detektiv v laciném obleku, připálí jí cigaretu a v pozadí komentuje děj nezáživným hlasem Václav Vydra . Dávám 4⭐️ z 5. Knížku rozhodně doporučuji, momentálně je v předprodeji s nádhernou ořízkou a podpisem autora, kterému tímto moc děkuji za skvělý zážitek ❤️.

Fiktivní pražskou čtvrť Pfalz postihne během jediného dne hned několik katastrof - dvě vraždy, které mají nejspíš stejného pachatele, a zmizení mladé dívky Katariny. Dostáváme se do alternativní reality devadesátých let v Praze, kdy je stále u moci komunistický režim. Industriální čtvrť Pfalz je v mnohém specifická, žije si vlastním životem daleko od reality zbytku Prahy. Příběh vnímáme očima hned několika vypravěčů. Prvním z nich je Vincent, kriminalista těsně před důchodem, kterému události posledních dnů nedají spát a rád by všemu přišel na kloub. Dalším vypravěčem je místní rodák Samuel, o kterém se dozvídáme, že musí splatit jakýsi tajemný dluh z minulosti, a proto souhlasí s tím, že se pustí do pátrání po zmizelé dívce. Předvánoční období tady má do idylky hodně daleko, další tragické události na sebe totiž nenechají dlouho čekat. Co znamená tajemná runa, která je k vidění nejen na tělech obětí, ale i všude v okolí a kterou si místní obyvatelé nechávají ze strachu tetovat na tělo? Kam mohla beze stopy zmizet mladá dívka? ... Jde o první knížku od Adama Pýchy, která se mi dostala do rukou, a musím říct, že jsem opravdu příjemně překvapena. Navzdory tomu, že se nejedná o mnou vyhledávaný žánr, mě kniha svou čtivostí pohltila od samého začátku a nepustila až do konce. Autorův styl psaní mi naprosto sedl. Mystično ve spojení s kriminální zápletkou a fiktivní čtvrtí i realitou je za mě velmi originální kombinace. Adam Pýcha tento motiv vytěžuje naplno, dokáže skvěle pracovat s napětím i tajemnem a do poslední chvíle udržuje čtenáře v nejistotě, kam se děj vyvine. Pouze některé dějové zvraty by si podle mě zasloužily trochu více prostoru k dovysvětlení, protože jsem se chvílemi maličko ztrácela a některé odpovědi na mé otázky zůstaly v mlze. Celkově ale hodnotím knížku jako svěží vánek v českých vodách a určitě v budoucnu ráda sáhnu i po další autorově knize.

Od autora jsem kdysi četla Druhou šanci, kterou jsem si naprosto zamilovala pro její genialitu a věděla jsem, že novou knihu si rozhodně musím přečíst. Líbí se mi, že postavy se v kapitolách střídají, díky tomu děj plyne svižněji. Máme zde matku, která se snaží najít svou dceru a kopici vyšetřovatelů, kteří musí odhalit vraha nevinných. A co znamenají ty podivné symboly? Proč jsou jimi lidé tak posedlí? A kde je vůbec ten severní Pfalz? Musíme přijít na mnoho otázek. Vyšetřovatelé tvoří parádní tým, v mnohém se doplňují a velmi mě bavili. Uměla bych si představit, že příběh bude mít pokračování, kde se hlavní postavy dají opět dohromady, aby vše vyřešily. Kniha je místy morbidní až strašidelná. Líbí se mi nápad s přízraky. Stejně tak oceňuji Pfalz, jeho promyšlenost a zajímavost. Rozhodně doporučuji milovníkům detektivek a tajemna, protože tady se dočkáte obojího.