6 červencových novinek, které si přibalit na dovolenou
Slunce svítí, prázdniny jsou v plném proudu a spousta z nás si dopřává...
Kniha ( měkká vazba )
Vnímání francouzské divadelní tvorby je v českém prostředí poznamenáno zásadním paradoxem: to, co jí mnozí nelítostně vytýkají, jiným naopak imponuje. Na jednu stranu francouzské divadlo považujeme za mnohomluvné a statické, na druhou stranu obdivujeme schopnost francouzských divadelníků na jevišti *zviditelňovat, zpřítomňovat* slovo.Kniha… Přejít na celý popis
Vnímání francouzské divadelní tvorby je v českém prostředí poznamenáno zásadním paradoxem: to, co jí mnozí nelítostně vytýkají, jiným naopak imponuje. Na jednu stranu francouzské divadlo považujeme za mnohomluvné a statické, na druhou stranu obdivujeme schopnost francouzských divadelníků na jevišti *zviditelňovat, zpřítomňovat* slovo.Kniha Mluvit znamená jednat je nejen zamyšlením nad tendencemi a trendy divadla přelomu 20. století, ale i zprávou o úloze a postavení slova na francouzských scénách. Jde do značné míry o zprávu osobní (je totiž postavena převážně na osobních diváckých zážitcích a zkušenostech pisatelky s francouzskou divadelní kulturou) a dílčí (je zaměřena výhradně na Paříž a její nejbližší okolí), sestavenou ze studií, které vznikaly od druhé poloviny devadesátých let 20. století. Kniha se však nechce zastavit u pouhého popisu a hodnocení konkrétních inscenací; její ambicí je přesáhnout čistě popisnou dimenzi a dospět k jistým zobecňujícím závěrům. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na vybrané divadelní fenomény: inscenování klasických textů na současných jevištích, status (a mýtus) Francouzské komedie, stav současné francouzské dramatické tvorby, nedávné výrazné počiny velkých francouzských režisérských osobností, přesahy divadla k jiným druhům a žánrům a konečně i směry v současném francouzském myšlení o divadle. Autorka se snaží ukázat, do jaké míry je francouzská divadelní kultura stále pevně spjata s úctou k dramatickému textu a snahou o kultivaci jevištní řeči; právě stylizovaná jevištní řeč je zde základním specifikem divadelního umění, jehož jsou si velmi dobře vědomi francouzští herci - a to i při častém přecházení z divadla do televize či filmu. Je-li tedy velká část francouzského divadla stále poplatná výroku abbé dAubignaca *Parler, cest agir* (Mluvit znamená jednat), je to vždy s ohledem na diváka, kterému má být znovu a znovu umožňováno *entendre le texte*, tj. slyšet text a zároveň mu porozumět.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Slunce svítí, prázdniny jsou v plném proudu a spousta z nás si dopřává...
Pokud vám seriál Heated Rivalry (Spalující rivalita) nedal spát a zhlédli...
Pokud nevíte, zda sáhnout po „nové Lukáškové“, váš osobní...
Tahle kniha se ke mně původně dostala jen proto, abych ji předala někomu z...
Nestihli jste naše žhavé literární odpoledne na Masarykově nádraží, nebo...
Po dočtení poslední knihy, která byla na můj vkus až příliš...
Už jste také někdy spadli do pasti algoritmu sociálních sítí? Znáte to....
Ne vždycky má člověk chuť vyrážet na nákup do obchodního centra. Někdy...
Pokud jste unavení ze všech těch varování, že světu hrozí atomová válka...