Publikace je knižní podobou výstavy, kterou v roce 2010 pod stejným názvem připravili a se Spolkem výtvarných umělců Mánes uspořádali potomci obou architektů. Váží si odkazu svých dědů a po zkušenostech z minulých let se rozhodli sami připomenout kulturní veřejnosti 130. výročí jejich narození a bez jakékoli interpretace či názorové předpojatosti představit šíři a kvalitu jejich architektonického díla včetně odezvy, s níž bylo přijímáno. Také jejich pedagogické a veřejné působení nemohli samozřejmě pominout. Vždyť spolek, v jehož prozatímním sídle, galerii Diamant, se výstava konala, jim byl od studentských let polem bitevním i rájem srdce. Hned zkraje 20. století oba do Mánesa přivedl jejich profesor architekt Jan Kotěra. Spolu s Dušanem Jurkovičem a Josipem Plečnikem patřil k těm, co programově požadovali nejen od architektury nový styl, nový sňatek umění a života, nové posvěcení všedního dne, novou jednotu krásy a práce, krásy a skutečnosti, nové náboženství lidskosti, tj. všudypřítomné a všepronikající a všerozsvěcující náboženství krásy.
„Styl“ se stal předmětem jejich doufání, onou hodnotou, která by kultivovala a humanizovala spěchající civilizační pokrok, stále více si podrobující a podřazujcí člověka. „Stylem“ měla být obnovena jednota umění a života, vláda humanitních ideálů nad člověkem a v člověku samém.

Sdílet 0