Jeho veličenstvo chrt

Dog pound - je místo, kde čeká smrt. Rychlá, bezbolestná, ale zbytečná a prostě k ničemu! Proč bych se měl narodit jen pro těch pár závodů a let? Vždyť mnohým, které tam posílali, nebylo víc než 4 roky!!! Tak proč jsme na obtíž? Proč nemůžeme dál dávat lásku a také ji přijímat? Proč??? Já tu odpověď znám, napovím vám, je to kvůli něčemu, co mají někteří lidé radši než své bližní.... ANO, JSOU TO PENÍZE. Četli jste Gumpa? Tak tohle je něco podobného, jen mnohonásobně horší. Tohle se totiž skutečně děje každý rok v Irsku a Španělsku. Každý lovec nebo trenér dostihu spotřebuje na jednu sezonu 10-25 psů. Spotřebuje, ano. Po sezóně se totiž starých, zraněných nebo nepotřebných psů zbaví. A to buď "humánním způsobem", což znamená dog pound, kde má pes 72 hodin na to, aby si ho někdo ještě adoptoval. Pokud se tak nestane je mu vpravena do těla uspávací injekce. Nebo pak nehumánní způsob. Který je bohužel ještě pořád častější. Buď psa vypustí někde v divočině a starej se sám nebo ho ZASTŘELÍ, VLÁČÍ ZA AUTEM či POVĚSÍ. Ano tohle barbarství se děje v dnešní době. Kniha Jeho veličenstvo chrt vznikla jako podpora organizace Chrti v nouzi. Autorka sama má doma dva adopťáky a z každé knihy jde příspěvek 50kc na tuto organizaci. Kniha má dvě dějové linky. První příběh vypráví o době Alžběty I. Chrt byl v té době velice uznávaný a vážený, měl své čestné místo u stolu a vlastnit ho směl jen šlechtic. Dostihy byly prestižní událostí a vítěz dostával privilegia. Druhý příběh vypráví o dnešní době. Adam (greyhound) z Irska mapuje svou cestu životem. Přes dostihy, zranění nohy, odhození na smetišti až po odchyt, záchranu. A nakonec cestu za novou rodinou sem do ČR. Musím říct, že tu druhou půlku knihy jsem probrečela. Kniha pro děti a mládež, kterou by si měl přečíst za mne každý. Tolik moudrosti. Pro mne o to emotivnější, jelikož jsem měla sama galga adoptovaného. A co vy? Věděli jste o tom, co se s galgy, podengy, grayhoundy děje?