Dvojí život

Výborná knížka, zvlášť pro ty, kteří tuto dobu normalizace zažili a uvědomují si, co znamená svoboda. Přečetla jsem ji za 3 dny a zařadila do knihovny k dalším 6 knihám od této skvělé spisovatelky.

Dvojí život pojednává o životě v 70 letech za dob tvrdého komunismu. Šestnáctiletá Julie navštěvuje konzervatoř a hraje na housle ve filharmonii. Seznamuje se s Romanem, který ji poodkryje skutečnost této doby. Bere ji do jejich undergroundové kapely hrát americké písničky. Najednou vidí obě strany mince. Otec je komunistický funkcionář a Julie zjišťuje, jak jsou všechno lži, co jí doma říká. Ani s matkou to není ideální. Trápí ji, jaký vede život. Dělá poslušnou dceru a hraje ruské písničky a tajně nosí džíny a triko. Poznává Romanovu rodinu, kterým sebrali pole a živnost. Začne se bouřit, chtěla by žít v pravdě. Obdivuje všechny ty statečné lidi, kteří se tajně scházejí. Dum spiro spero. Dokud dýchám, doufám. Co všechno bude muset Julie obětovat? Celá kniha se střídá z roku 1990 a v letech 1975 až 1978. Minulosti je tam víc a přecházení je plynulé. Jsou knihy ve kterých jdete vedle knihy, líbí se vám, ale pak jsou knihy, která vás nutí vstoupit do knihy a jít ve stopách hlavních hrdinů. Kniha je velmi poutavě napsaná o těžké době. Konec je velmi nečekaný a dojemný. Bylo jich málo, ale některé nezlomili. Žili v pravdě a odevzdali tomu všechno.

Sedmdesátá léta v Československu nebyla jednoduchá. Ani pro Julii. Ta je nadanou houslistkou, ale kvůli otci, komunistickému funkcionáři – musí hrát nenáviděné ruské skladby. Raději by zpívala v undergroundové kapele, s Romanem…. Její rodina má tajemství a Julie odhaluje zradu, se kterou se bude muset vyrovnat. Miluji knihy Jany Poncarové a i tentokrát jsem nadšená! Dvojí život jsem přečetla za jeden večer, nemohla jsem ji odložit, jak mě oslovila a pohltila. To, co od knih očekávám, jsou emoce, potřebuji žít společně s knížkou. Tentokrát jsem s hlavními hrdiny doslova dýchala. Bylo mi smutno a nejednou jsem si pobrečela. Je zde ukázána nelehká doba, zakázaná muzika, život v socialismu. Díky mladým hrdinům jsem si při čtení uvědomila, že by byla tato kniha ideální pro dnešní mládež. Je tu pěkně a srozumitelně ukázáno, jaká tu byla doba, jak se tu žilo. Člověk se buď mohl přizpůsobit nebo chtěl víc a něco pro to dělal. Moc se mi líbilo propojení příběhu s hudbou a se skutečnými osobnostmi té doby. Skvěle napsané, promyšlené, propracované.

Výborná kniha, ke které se budu ráda ještě mockrát vracet. Přečteno jedním dechem je tu doslovné, protože jsem do ní byla "zažraná" od začátku do konce. Napínavé, citlivé, místy vtipné. Psát o takto těžkém tématu s takovou lehkostí rozhodně nedokáže každý a za to autorce jednoznačně smekám.

Vubec se to neda poslouchat. Zila jsem v tom, ale tema me vubec nezaujalo. Asi jak je namluveno. Posloucham po cestach a v podstate nevim, o co jde za me 1-