Anna R.

Krásná četba. Kniha mě chytila za srdce. ještě dlouho po přečtení jsem se v duchu vracela k osudu Anny a jí podobných žen, k jejich těžkému životu, nesmyslným válkám, ve kterých umírali jejich manželé a synové. Znám knihy Jany Poncarová, několik jich mám doma ve své knihovně. Mohu říci, že tato je mi nejbližší.

Knížka krásně napsaná, jen chvílemi mi to přišlo zdlouhavé. Někdy zbytečně rozvinuté méně zajímavé části, naopak příběh Josefiny a Drndy bych ocenila více do detailů. Ale celkově mě to bavilo a mohu doporučit

Anna se musí ze dne na den stát hospodářkou se vším všudy. Je totiž válka a její František je odvelen do armády. Sama se tak musí snažit udržet hospodářství v chodu. Přitom čelí osamění, ale hlavně zlobě a závisti ostatních lidí. Oporou jsou jí děti, ale hlavně pak dopisy od Františka s nadějí, že brzy válka skončí a bude všechno zase jako dřív. Tato kniha je dalším důkazem toho, že knihy Jany Poncarové jsou dechberoucí. Miluji to, jaké příběhy si vybírá, a hlavně pak to, jak je umí napsat. Navíc díky tomu, že jsou příběhy inspirovány skutečnými událostmi jsou tak uvěřitelné, že máte pocit, že čtete o někom vám blízkém. Od prvních řádků mnou prostoupily emoce, s Annou jsem prožívala její nelehký život, fandila jsem ji a nejraději bych ji šla pomoci. Jak u mě bývá zvykem, u knihy jsem si i pobrečela, tentokrát skoro celou dobu, od začátku až do konce. Příběh je skvěle vystavěn, jsou tu dvě časové roviny, které čtenáře udržují v napětí. Kolikrát jsem se bála číst dál, protože jsem se děsila toho, co se ještě může stát. Úžasná kniha, ve které se dočtete něco o naší historii, ale hlavně pak dostanete příběh, který vás chytne za srdce.

Píše se rok 1914. Jedna rodina, jeden statek, Anna a František, Frantík a Mařenka. Je to dřina, ale alespoň mají co jíst. Přichází první světová válka a s ním mobilizace mužů do války. Útěchu jim přináší jen dopisy a víra, že válka brzy skončí. Pro ženy je těžké zastat těžkou práci, Anna má navíc problémy se svým čeledínem a pomocnicí Josefínou..hospodář není doma a na ženu se lépe vyskakuje. Němci zabírají obilí, brambory, pole. Zdá se to jako obyčejný život a on také je, přesto je obdivuhodné, co všechno zvládli. Inu zvládli, nic jiného jim nezbývalo. Vyprávění se střídá s rokem 1938 kdy začíná druhá světová válka. Velmi krásně popsané veškeré události. Připadám si jako kdybych je všechny znala. Bydlela v sousední chalupě a neměla co jíst. Běhá mi mráz po těle. Autorka má úžasný talent vtáhnout čtenáře do příběhu takovým způsobem, že jsem cítila vůni bramboráků a bramboračky. Z knihy je vám smutno, přesto věříte v lepší zítřky. Kdo víru ztratí, ten se zblázní. “Bůh je spravedlivý, on dopustí, ale neopustí.” Silná, emotivní kniha, kterou jsem poslouchala i jako audioknihu a skvěle namluvená. Zvuky mezi kapitoly, klapot koňských kopyt nebo broušení kosy jen umocňovali pocity z knihy. Nádherný příběh..