Dunbridge Academy: Anywhere

Tahle kniha bohužel nebyla moc pro mě. Slow-burn romantika mě nějak nevadí, ale nevím co se stalo tady. Do děje jsem se nemohla pořádně moc začíst a do půlky knihy se v podstatě nic nedělo. Pak se tam stalo něco smutného, co jsem bohužel ani moc neprocítila, protože mi opravdu příběh moc nesedl. Může podle mě za to i fakt, že jsem viděla na knihu samé krásné recenze a tím pádem jsem pak od knihy měla velké očekávání, hlavně i proto že anotace mě uchvátila. Na knize mohu vyzdvihnout určitě její obálku a viděli jste předsádku? Je strašně nádherná. Okolí školy bylo krásně popsáno a atmosféra taky byla parádní. Se sérií pokračovat asi nebudu, ale myslím že se bude líbit všem lidem co mají rádi slow-burn romantiku a celkově takové knihy. A hlavně lidem, co mají rádi Skotsko nebo by se do Skotska chtěli někdy podívat. Věřím, že i postav si hodně zamilujete třeba taková Tori nebo Maeve je úžasná.

Kniha se mi velmi líbila prostředím, ve kterém se odehrávala. Celá ta akademie je prostě boží Kapitoly se střídají z pohledu obou hlavních hrdinů, tedy Emmy a Henryho. Začátek byl trochu pomalejší, ale bylo to čtivé a četlo se to lehce. Aby to ale nebyla až taková oddechovka, autorka nám tam dala pořádně tvrdý zvrat. Jelikož jsem anotaci před čtením prolétla jen zběžně, absolutně jsem nečekala co se stane a byla jsem v šoku. Proto doporučuji anotaci nečíst. Henryho mi bylo líto, měl to velice těžké Vedlejší postavy jsem si také velmi oblíbila a těším se na další díly Myslím, že se nám tu rozjíždí další slibná romantická série ♥️ a ještě s tak krásnými obálkami.

Kniha mě hned zaujala už jen díky obalu. Příběh sice nebyl takový bum, že bych to hltala, ale hezky se to četlo. Bylo to takový pomalejší slow burn, ale díky školnímu prostředí jsem si i zavzpomínala na svoje léta mládi. Příjemný román a postavy se mi taky líbily. Určitě neodmítnu další díly. Zajímá mě, jak to dopadne a jak dopadnou ostatní.

Kniha vás naláká na na první pohled zajímavou zápletku o hledání ztraceného otce. O tomhle ale kniha vlastně vůbec není - otec je nalezen prakticky okamžitě, pokaždé se chová úplně jinak (že by schizofrenie?), smrt, která do příběhu zasáhne, je zbytečná snaha o umělé zachování nějakého alespoň nějakého děje a jediná záhada, která v knize je, má tak hloupé vysvětlení, že je to až neuvěřitelné. A co se jazyka týče... Ten působí podle mě taky dost nepřirozeně a vyumělkovaně, ovšem to může být i chyba překladu. Celkově vzato knihu opravdu nedoporučuji, už bych si ji rozhodně nekoupila ani nepřečetla. Kdyby se autorka nesnažila o něco „víc" než jen romantiku, mohlo by to být fajn počtení, ale těmi snahami o rádoby zajímavou zápletku knihu úplně potopila.

Přečteno jedním dechem!