Božští rivalové

Táto kniha a jej prekrásna edícia od Fairyloot prevalcovala Bookstagram a to zaslúžene 🥰 Ešte som nečítala tak nádherne napísanú knihu. Jej slová a vety akoby plynuli priamo z duše autorky do duše čitateľa. Neviem, či nejaké SK/CZ vydavateľstvo plánuje preklad (verím, že áno🤞), ale prekladateľ bude mať veľmi náročnú úlohu 🥰 Kniha je oficiálne zaradená ako historická fantasy a dej sa odohráva vo svete ako z 1.sv.vojny, ktorú ale vedú medzi sebou dvaja bohovia. Je to nádherný ľúbostný príbeh Iris a Romana, dvoch novinárov súperiacich o tú istú pozíciu v novinách, ktorí si nemôžu prísť na meno. Iris začne písať listy svojmu bratovi na front, ktoré sa ale vďaka magickému zásahu dostanú do rúk práve Romana a tak sa začne rozvíjať ich príbeh lásky medzi riadkami dopisov, kde obaja odhaľujú svoje najtajnejšie myšlienky a pocity, hoci Iris netuší, že tajomným neznámym, čo jej odpisuje, je práve nenávidený Roman. Keď sa však Irisin brat stratí v boji, Iris sa ho rozhodne ísť hľadať a Roman ju nasleduje. Kniha je prekrásny príbeh lásky v čase vojny a ako niečo také jednoduché ako odpoveď na list môže zmeniť osudy dvoch ľudí. Fantasy svet však nie je vybudovaný a keby nebolo občas v príbehu pár magických vecí, tak skoro ani nevieme, že medzi sebou bojujú bohovia alebo že sa nachádzame vo fantasy svete. Kľudne by to mohol byť príbeh dvoch ľudí za 1.sv.vojny. Práve kvôli tomu nedávam knihe 5⭐️, keďže časti vo vojne boli na mňa až moc realistické a túto tému nemám rada. Avšak záver naznačuje, že práve fantasy zložke sa bude viac venovať pokračovanie. Moje hodnotenie: ⭐️⭐️⭐️⭐️.5/5 🌶/5 📚 enemies to lovers, slowburn, academic rivals, skrytá identita, vojna bohov, magický písací stroj Môj Bookstagram: https://www.instagram.com/sonkad/

"ɪ ᴀᴍ ᴄᴏᴍɪɴɢ ᴛᴏ ʟᴏᴠᴇ ʜɪᴍ, ɪɴ ᴛᴡᴏ ᴅɪғғᴇʀᴇɴᴛ ᴡᴀʏs. ғᴀᴄᴇ ᴛᴏ ғᴀᴄᴇ, ᴀɴᴅ ᴡᴏʀᴅ ᴛᴏ ᴡᴏʀᴅ." - ℐ ℴ "ɪ'ᴍ ɴᴏᴛ ɢᴏɪɴɢ ᴀɴʏᴡʜᴇʀᴇ, ᴜɴʟᴇss ʏᴏᴜ ᴛᴇʟʟ ᴍᴇ ᴛᴏ ʟᴇᴀᴠᴇ, ᴀɴᴅ ᴇᴠᴇɴ ᴛʜᴇɴ, ᴡᴇ ᴍɪɢʜᴛ ɴᴇᴇᴅ ᴛᴏ ɴᴇɢᴏᴛɪᴀᴛᴇ." - ℛℴ . Tahle kniha! Co vám budu vykládat, je to skvost a zaslouží si všechnu pozornost světa. Knížka se četla sama. Je tak nádherně napsaná a poetická... Před autorčiným talentem opravdu smekám. Celá kniha se nese ve smutném duchu 1. světové války, ale zároveň vás neskutečně zahřeje u srdce. Příběh Iris a Romana vás prostě nenechá chladnými. Námět s kouzelným psacím strojem a dopisy posílanými skrze šatní skříň si mě získal prakticky hned po přečtení anotace. Každý dopis, každá věta, každé slovo... K nezaplacení. Ani vám tady nebudu psát kolikrát jsem brečela a kolik kapesníků jsem vytahala, protože by tenhle příspěvek nebyl o ničem jiném. Stačí jen říct, že se mi příběh dostal opravdu pod kůži a jen tak ho z hlavy nevymažu a ani NECHCI. Čtení byl nepopsatelný zážitek a doporučuji jej každému. Nejedná se o žádnou epickou akční fantasy. K tomu jen dodám že takové fantasy já ráda. Tohle bylo něco naprosto jiného a kouzelného. Věděla jsem do čeho jdu, že to nebude žádná sranda, že to bude bolet, ale SAKRA že to za to stálo! Jaké je mé hodnocení? Není to snad jasné? Tohle jen tak něco nepřekoná a už teď je to nejlepší kniha tohoto roku. Zaslouží si vše a ještě víc. Takže hodnotím ∞/5 a nepřeháním. Hned se pustím do druhého a zároveň posledního dílu, protože ten konec? No to nemůžu nechat jen tak.

Nezáživný příběh

S klidným vědomím a svědomím můžu říct, že tohle je jedna z mých nej, nej, nej knížek, které jsem kdy četla a že jich nebylo rozhodně málo. Jako asi nemám slov. Neskutečně nádherný a silný příběh, donutil mě se vpodstatě ponořit do mého vlastního nitra, což se nestává :D. Co si budeme nalhávat, zamilovala jsem se do Romana Kitta a nestydím se za to, jen bych moc prosila jeho živoucí kopii tady na zemi, děkuji. Ale i Iris byla absolutně úžasnou hlavní hrdinkou a jako další vedlejší postavy dodávala celému příběhu úžasné tempo a emoce. Rebecca Ross píše prostě krásně, jako kdyby vás unášela na vlnách a vy se jí velmi rádi unášet necháte. Z tohoto se asi jen tak nevzpamatuji. Takže můj plánovaný re-reading právě koncem příběhu už započal.

Kniha je napsaná čtivě, ale děj mi přijde spíše utahaný a nijaký. Chyběla mi emocionální hloubka, která by mě vtáhla. Čekala jsem, že budu zažívat divoké přeskoky emocí, že mě příběh strhne od napětí k překvapení, ale bohužel mě to nechalo spíše chladnou. Kit mi připadal jako trouba. Má potenciál být zajímavou postavou, ale působí spíš jako někdo, kdo se nechává vláčet okolnostmi. Ano, utekl za Iris do války a měl odvahu čelit svému otci, ale co pak? Iris je ta, kdo ho táhne dopředu, a on se spíš vleče za ní, než aby projevil nějakou vlastní vůli. Možná to je autorův záměr, ale já bych uvítala, kdyby měl trochu více odhodlání a vnitřní síly. Začínám si všímat, že knihy, které sklízí velký ohlas u čtenářů, u mě často nevyvolávají to samé nadšení. Možná jsou prostě moje očekávání jinde. Přesto nemůžu říct, že by to byla špatná kniha. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, mi připomíná začátek 20. století, a to je zajímavý prvek, který atmosféře dodává jisté kouzlo. Konec mě překvapil a zaujal. Dává naději, že druhý díl by mohl být lepší. Poslední stránky naznačily, že příběh by mohl dostat větší hloubku a napětí, které mi tady chybělo.