Bílá Masajka

Ze začátku jsem se nemohla moc začíst. Je to další z mnoha knih, které by si měly přečíst všechny ženy, než se zamilují do cizince. Odejít do tak odlišné kultury nepovažuji za odvahu, ale za bláznovství. Nikdy člověk neví co ho potká.

Je to překrásná kniha, která se čte jedním dechem. Navíc příběh, podle skutečné události. Smekám před spisovatelkou, její kuráží a odvahou.

Bílá Masajka je autorčiným životopisem a jde to vidět ve stylu jakým byla kniha napsaná - velmi strohé, události sekané jedna za druhou, ale vinu bych nedávala paní Hofmannové, ale editorovi, který ji měl lépe vést. Pro mě byly události popsané v knize velmi nepochopitelné, chvíli jsem zvažovala, zda byla autorka v době, kdy toto prožívala příčetná. Mladá žena se vzdá všeho (práce, přátel, zázemí) a odjede do Afriky za mužem, kterého takřka nezná a snaží se sžít s primitivní kulturou o které nic neví. Při čtení se mi občas zachtělo knihou mrštit do rohu místnosti a Corinne říct, že by měla začít hledat rozum, který na cestě do Afriky ztratila. Pokud nic, tak kniha dokáže vyvolat vnitřní emoce, ve mě to byla zejména vlnu nesouhlasu s tím, jak autorka spálila mosty ve jménu ,,lásky".

Četla jsem všechny díly. Je to velmi zajímavý a čtivý příběh. Kniha je mnohem lepší než samotný film.

Nádherná knížka, do které, musím se přiznat, se mi zprvu vůbec nechtělo. Ale nakonec jsem nelitovala. Líbí se mi styl jakým Corinne popisuje svoje "dobrodužství", je zde nádherně poznat, že ve vyprávění je cit, právě díky tomu, že to ona sama zažila. Odnesla jsem si určitý pohled na to, jak se žije mezi domorodci a i v samotném kmenu Masajů. A musím uznat, že pro nás Evropany je to něco nepředstavitelného.