Narodil se v Polské Lodži a během nacistické okupace se ukrýval na venkově. Po válce se opět shledal se svými rodiči, s nimiž se přestěhoval do Jelení Hory. Vystudoval politologii a historii na univerzitě v Lodži a poté pracoval jako asistent na Polské akademii věd. Jeho otec byl komunista, což vedlo k zásadnímu názorovému konfliktu a Kosińského emigraci do USA za studijními účely roku 1957. Ještě předtím ale stihl vydat své prvotiny pod pseudonymem Joseph Novak – Budoucnost je naše, soudruhu (1960) a Není třetí cesty (1962).
Ve Spojených státech studoval Kolumbijskou univerzitu, sám také vyučoval na Princetonu či Yale, a především právě tam dal vzniknou svému nejvýznamnějšímu románu. Až v roce 1965 získal americké občanství. Byl celkem dvakrát ženatý – první manželství s výrazně starší vdovou Mary Hayward-Weirovou trvalo pouze čtyři roky, podruhé pojal za manželku Katherine „Kiki“ von Fraunhoferovou.
Vydal celkem třináct knih, ale česky máme dostupné jen některé z nich – romány Kroky (1969), Schůzku na slepo (1977) a satira Byl jsem při tom (1971), který byl i zfilmován. Světoznámý ohlas mu vynesl už jeho první román Nabarvené ptáče, který s sebou nese ale také jistou kontroverzi. Už v době vzniku šokoval svou obscénností a syrovostí, takže vydání předcházely četné úpravy. V Polsku byl dokonce zařazen mezi zakázanou literaturu a také se nad ním vznáší nepříjemná otázka plagiátorství. Pravdou ale je, že navzdory ožehavému pozadí se dílo dočkalo světového ohlasu a mnoha prestižních literárních cen.
Román Nabarvené ptáče nabízí silné poselství o osamělé pouti židovského chlapce zaostalým venkovem kdesi na Ukrajině v časech holokaustu. Spájí se v něm nesmírná krutost s láskou a nevinností, a jeho hlavní myšlenka zůstává aktuální i dnes. Největší útrapy ale paradoxně chlapec nezažívá od nacistů, nýbrž od Poláků, a právě polská spoluvina na holokaustu zůstává velkým tématem dodnes. Režisér Václav Marhoul se knihy ujal se vší pečlivostí a hloubkou, aby roku 2019 vyslal do světa film stejně silný jako jeho knižní předloha.
Panovaly jisté představy, že Nabarvené ptáče nese prvky autobiografie, což se ale později ukázalo mylným. Na rozdíl od zkroušeného chlapce z románu přečkal Jerzy s rodinou holokaust bez úhony a údajně se ve Spojených státech těšil roli obdivovaného hrdiny. Dokonce se dostal až na obálku New York Times v heroické póze majestátně přeživšího!
V jeho díle se čím dál více objevuje násilná sexualita, čímž byl údajně pověstný i v životě, a jen zachovává předešlou úroveň kontroverze. Kromě již zmíněných titulů napsal třeba Ďábelský strom (1973), Kokpit (1975), Pinball (1982) a další. V 80. letech byl obviněn z plagiátorství a jeho pověst, na které si pečlivě zakládal, tak utrpěla těžkou ránu. Navíc se množily různé skandály, což jeho kariéru nenávratně poznamenalo... Roku 1991 spáchal sebevraždu předávkováním, zemřel ve věku 57 let.
