Zodiac Academy vyjde česky! Chystáme první tři díly
Jedno virální video a stovky nadšených komentářů. Česká bookstagramová...
Kniha ( pevná vazba )
399 Kč s DPH
Běžně 499 Kč
Nápověda
Jsme transparentní
116927: číslo, které nosí Albrecht Weinberg i ve svých 98 letech dodnes na předloktí, s léty vybledlo. Jeho vzpomínky jsou však oproti tomu zcela zřetelné a jasné. Vzpomínky na mládí, vzestup nacistů, na přátele, kteří najednou přestali být přáteli, a na to, jak ztratil rodinu. Také na Friedel, jeho sestru, s níž si slíbili, že na sebe budou… Přejít na celý popis
116927: číslo, které nosí Albrecht Weinberg i ve svých 98 letech dodnes na předloktí, s léty vybledlo. Jeho vzpomínky jsou však oproti tomu zcela zřetelné a jasné. Vzpomínky na mládí, vzestup nacistů, na přátele, kteří najednou přestali být přáteli, a na to, jak ztratil rodinu.
Také na Friedel, jeho sestru, s níž si slíbili, že na sebe budou jednou provždy dávat pozor.
Společně unikli holocaustu a emigrovali do USA. O desítky let později, když se Friedel už nedařilo dobře, se oba společně vrátili zpět do Německa. Albrecht ji tu provázel až do její smrti a při tom poznal její ošetřovatelku Gerdu. Teprve jí se otevřel a začal vyprávět svůj životní příběh. O své víře v dobro, navzdory všemu.
I o tom slibu, že přežije, aby vzpomínka žila dál.
4.5 z 5 4 hodnocení čtenářů
2× 5 hvězdiček 2× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Hodnocení našich knihkupců: 0.0 z 5
Kateřina Kovalová registrovaný uživatel 4 z 5 hvězdiček
Kniha mě zaujala především tím, že se nezaměřuje pouze na období druhé světové války a holokaustu, ale sleduje prakticky celý život Albrechta Weinberga. Díky tomu čtenář vidí nejen hrůzy, které prožil, ale také to, jak ovlivnily jeho další život a životy dalších přeživších. Oceňuji, že je příběh vyprávěn věcně a bez zbytečného citového nátlaku. Právě tato autenticita na mě působila velmi silně. Velkým přínosem jsou také dobové fotografie, které vyprávění krásně doplňují a dodávají mu ještě větší uvěřitelnost. Jedinou drobnou výtku mám ke stylu psaní. Některé věty byly poměrně složitě formulované a občas jsem se k nim musela vracet, abych správně pochopila jejich význam. Přesto se jedná o silné a důležité svědectví, které připomíná, že následky holokaustu neskončily osvobozením koncentračních táborů, ale provázely přeživší po celý život.
Srovny registrovaný uživatel 4 z 5 hvězdiček Zakoupil produkt Hodnoceno z aplikace
Hlas minulosti, který nesmí utichnout: Literatura faktu a romány vracející se do období druhé světové války a holokaustu tvoří specifický žánr. Čtenář k nim nepřistupuje s očekáváním „odpočinkového čtení“, ale s vědomím, že bude konfrontován s nejtemnějšími kouty lidské historie. Román Nicolase Buscheho, jehož název sám o sobě mrazí, se řadí k těm dílům, která se snaží o nemožné – přenést nepřenositelnou zkušenost přeživších koncentračních táborů na generace, které toto zvěrstvo naštěstí nezažily. Kniha ve mně vyvolala silnou vlnu rozporuplných emocí. Na jedné straně musím vyzdvihnout autorovu schopnost vykreslit krutou realitu bez patosu, ale na druhé straně je potřeba se zamyslet nad literárním stylem a tím, jak moc se román drží historických faktů na úkor dramatizace. Analýza děje a struktury příběhu Příběh je koncipován jako hluboká a bolestná retrospektiva. Hlavní osou románu je snaha zachytit mizející vzpomínky člověka, který prošel peklem nacistických vyhlazovacích táborů. Autor mistrně pracuje s motivem času. Číslo vytetované na předloktí, které s věkem a stárnutím kůže bledne a deformuje se, slouží jako silná metafora pro lidskou paměť a paměť společnosti jako takové. Pokud dopustíme, aby tyto vzpomínky vybledly, historie se může opakovat. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách: Minulost (Válečná léta): Kniha zachycuje prakticky celý Albrechtův život – od dětství až po postupnou degradaci lidské důstojnosti – od prvních restrikcí, přes transporty, život na farmě až po samotný pobyt v koncentračním táboře a emigraci do Spojených států až po návrat do rodného Německa. Zároveň nám ukazuje, jak hluboké psychické následky si přeživší nesli po celý život. Nicolas Busche se nevyhýbá drsným popisům každodenní reality: selekce na rampě, neustálý hlad, tyfus, všudypřítomná smrt a ztráta blízkých. Současnost / Poválečné období: V současnosti sledujeme Albrechta Weinberga, který se se svou sestrou Friedel vrací z USA zpět do Německa. Návrat do rodné země otevírá vzpomínky na celý jeho život. Jak už jsem naznačil nejedná se pouze o vyprávění o holokaustu a druhé světové válce. Ukazuje psychologické následky traumatu. Přežít tábor totiž neznamenalo automaticky začít znovu šťastně žít. Autor se zaměřuje na tzv. „syndrom přeživšího“ – pocit viny za to, že dotyčný dýchá, zatímco miliony jiných zahynuly. Tato rovina je pro čtenáře často ještě bolestivější, protože ukazuje, že osvobozením tábora utrpení neskončilo. Struktura knihy je dynamická, kapitoly jsou relativně krátké a úderné. Busche sází na emociální apely a introspekci, což znamená, že spíše než na velké historické bitvy se soustředí na mikrosvět jednotlivce uvnitř makrokosmu válečné mašinérie. Vyprávění doplňují dobové fotografie, které se povedlo zachránit a dodávají tak příběhu na autenticitě. Psychologický rozbor postav Postavy v Buscheho románu nejsou černobílé figurky, ačkoliv v prostředí koncentračního tábora se hranice mezi dobrem a zlem zdá být na první pohled jasně narýsovaná. Autor však ukazuje, jak extrémní podmínky deformují lidský charakter. Hlavní hrdina (Přeživší) Ústřední postava (jejíž identita se prolíná s kolektivní zkušeností mnoha skutečných vězňů) prochází drastickým vývojem. Na začátku ho vidíme jako mladého člověka s plány, sny a ideály. V táboře se však jeho osobnost smrskne na pouhé číslo. Čtenář sleduje proces „odosobnění“. Nejsilnější momenty nastávají, když hrdina bojuje s vlastní morálkou aby sám přežil další den. Busche ho nevykresluje jako bezchybného hrdinu, ale jako lidskou bytost drcenou okolnostmi. Vedlejší postavy a spoluvězni Spoluvězni představují různé strategie přežití. Potkáváme zde postavy, které se upínají k víře, ty, které okamžitě propadají apatii (tzv. muselmani), i ty, které se rozhodnou pro aktivní odpor nebo pomoc druhým i za cenu vlastního života. Vztahy mezi vězni jsou popsány s neuvěřitelnou citlivostí – od absolutní solidarity po zradu ze zoufalství. Kápa a dozorci SS Busche se snaží nahlédnout i pod masku vrahů. Ukazuje dozorce ne jako mystická monstra, ale jako obyčejné lidi, kteří byli zmanipulováni ideologií, nebo kteří v sobě pod vlivem neomezené moci probudili to nejhorší sadistické já. Tento pohled je nesmírně mrazivý, protože připomíná, jak tenká je hranice mezi civilizovaným člověkem a bestií. Rodina: Co musím vyzdvihnout tak je celá rodina Weibergu autor velmi intimně a citlivě ukázal jak velký bolestný dopad měl holokaust na jeho rodinu. Samozřejmě takových to rodin je plno ale tady to na mě mělo velký dopad cítil jsem tu tíhu kterou Albrecht nese na svých bedrech. Pocity a dojmy: Jedná se o opravdu silné a autentické svědectví popisy selekcí a ztráty rodiny jsou napsány s takovou intenzitou, že vyvolávají fyzickou úzkost. Ocenění autenticity: I když jde o beletrii (románové zpracování), musím ocenit, že autor čerpal ze skutečných svědectví a rešerší. Kniha nepůsobí uměle nebo vykalkulovaně. Oceňuji také věcný styl bez zbytečného citového zabarvení, díky kterému působí celé svědectví velmi opravdově. ⚖️ Podrobný přehled: Plusy a mínusy Plusy : Hluboký emociální dopad: Kniha nenechá čtenáře chladným. Autor dokáže vyvolat empatii a vtáhnout vás přímo do děje, jako byste stáli na apelplacu vedle hlavního hrdiny. Metafora mizející paměti: Ústřední motiv blednoucího tetování je geniální literární prvek. Skvěle propojuje fyzické stárnutí těla s kolektivním zapomínáním společnosti. Psychologická realističnost: Postavy nejsou černobílé. Busche skvěle popisuje morální šedou zónu, do které byli vězni tlačeni, aby si zachránili holý život. Dvě časové roviny: Zaměření na poválečný život a trauma dává knize přidanou hodnotu. Ukazuje, že přežitím tábora boj neskončil, ale pro mnohé teprve začal. Čtivost a tempo: Navzdory těžkému tématu je kniha napsána velmi přístupným jazykem. Krátké kapitoly udržují napětí a nutí číst dál. Edukativní charakter: Kniha slouží jako skvělé memento pro mladší generace, které ztrácejí kontakt s přímými pamětníky. Velmi oceňuji že Albrecht šíří osvětu o holokaustu mezi mladší generace. Mínusy: Žánrová šablona: Pro sečtělé čtenáře, kteří mají načteno více příběhů může příběh místy působit předvídatelně nedozvíte se žádné novinky drží se zajetých kolejí, ale nejde tu ani tak o to místo kde se odehrává ale o to jaký odkaz předává Albrecht dalším generacím. Jazyková strohost: Místy je styl psaní možná až příliš jednoduchý a reportážní. Některé pasáže by si zasloužily větší literární hloubku a metaforičnost na úkor prostého popisu událostí. Také bych ocenil více informací o Friedel a hlavně Dieterovi. Konec knihy sklouzává k mírnému hollywoodskému patosu, což trochu narušuje předchozí syrovou a realistickou atmosféru. Shrnutí a závěrečný verdikt Kniha „Aby vzpomínky nevybledly jako číslo na mém předloktí“ od Nicolase Buscheho je nesmírně důležitým literárním počinem. V době, kdy svět opouštějí poslední přímí svědci hrůz druhé světové války, jsou romány tohoto typu klíčovým mostem mezi minulostí a budoucností. Buschemu se podařilo napsat román, který je sice fikcí, ale dýchá z něj absolutní pravda a úcta k obětem. Není to kniha pro slabé povahy; bude vás bolet, bude vás frustrovat a možná u ní uroníte slzu. Přesto (nebo právě proto) by si ji měl přečíst každý. Je to literární památník postavený těm, jejichž hlasy měly být navždy umlčeny.
Eva Francová registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Skutečný příběh pana Albrechta. Dnes mu je 98 let, a i když číslo na jeho předloktí vybledlo, vzpomínky má stále jasné. Bude nám vyprávět o svém mládí, o holocaustu i o emigraci do USA. Někteří přišli ve válce o vše, Albrechtovi alespoň zůstala sestra Friedel, se kterou si slíbili, že na sebe budou dávat pozor po zbytek života. Takovéto knihy jsou vážně důležité. Připomínají nám, jaké hrůzy se v naší minulosti staly a že bychom na ně neměly zapomínat. A hlavně pak nedopustit, aby se někdy opakovaly. V knize se střídají různé časové roviny. Čteme o současnosti, o mládí pana Albrechta i o době, kdy žil v USA. Ale vše je tu dobře promyšleno a poskládáno a čtenář se tak ve čtení neztrácí. Naopak, kniha je vážně dobře napsaná, což nebývá u takovýchto knih pravidlem. Je neskutečné, čím si prošel a hlavně, že veškerou tu zlobu a hrůzu ustál a mohl dál žít. Při čtení mi mnohdy běhal mráz po zádech. Je tu krásně ukázáno silné rodinné pouto, bratrská láska i rozporuplné pocity k rodné vlasti. I když jsem podobných knih už pár přečetla, nikdy mě to zlo nepřestane udivovat a děsit. Silná a důležitá kniha.
Zuzana Marková registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Tato kniha obsahuje velice autentické vyprávění německo-židovského pamětníka Albrechta Weinberga, který společně se svou sestrou Friedel jako jediný z celé rodiny přežil holocaust. Celé období mu každý den připomíná číslo 116827, které má vytetované na předloktí. Společně s Albrechtem se vydáváme skrze jeho vzpomínky do jeho mládí v nacistickém Německu,do let války i do období emigrace do USA. Kniha mě velice zasáhla. Myslím, že toto období mám poměrně načtené, ale i tak jsem byla místy šokovaná tím, co se dělo a jaký fyzický, ale i psychický dopad to do budoucna pro všechny zúčastněné mělo. O tom se moc často nemluví. S tím souvisí i poměrně šokující náhled na posttraumatickou stresovou poruchu, kterou můžeme vidět například u Albrechtovy sestry Friedel. Mimo část o válečném období mi přišla velice zajímavá také pasáž, kdy Albrecht vzpomíná na život v Americe po emigraci a na svůj vztah s Gerdou , ale i to, jak si ke konci života dal za úkol informovat budoucí generace o tom, co se stalo - protože přežil, aby se na hrůzy nezapomnělo. Veliké plus dávám také doplnění knihy o fotografie z doby Albrechtova dětství a z doby po válce, díky čemuž si dokážeme válečnou a poválečnou dobu ještě lépe představit. 5/5⭐
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Jedno virální video a stovky nadšených komentářů. Česká bookstagramová...
Ahoj, jsme knížky z DOBRO.HRABOŠE. Možná nemáme dokonale hladkou obálku,...
Avengers se po sedmi letech vracejí na filmová plátna v plné síle. První...
AKTUALIZACE 22. 7. 2026Podvodné jednání bohužel stále pokračuje. Na...
Zlatá krev je očekávaným pokračováním Živého stříbra, které si velmi...
Festival Knižních závisláků letos přivítá zahraniční hvězdu světové...
Pikantní scény, morálně šedí hrdinové, zakázaná přitažlivost i...
Pro několik generací diváků zůstane především paleontologem Alanem...
Život Abby dosud nebyl takový, jaký si představovala. Teprve krátce před...