Vlákna prokletých osudů

Příběh se mi líbil, nový pohled na svět magie - nový pohled do světa Nyaxii. Kniha mě rozhodně pohltila víc než pokračování Zmije Příběh se rozvíjel pomalu a nechybělo tomu skoro nic.. A o romantické lince ? Slow burn je jedna z těch nejlepších a tady sem se jí dočkala. Pomalé zamilování, zrada a odpuštění to k sobě vždycky pasuje nejlíp

Přečteno jedním dechem. Rozhoduji se zda to nakonec není nejlepší díl série "Koruny Nyaxie". Tento díl se mi opravdu líbil, akce, dobrodružství.... prostě super.

Úžasná kniha. Bavila mě snad ještě víc než hlavní série. Bylo zajímavé číst příběh z pohledu “ slepé “ hrdinky. Rozhodně doporučuji, ať už jste četly Koruny Niaxie nebo ne. ❤️

Tohle bylo boží! Upíří dobyvatel a lidská "slepá" bojovnice oplývající magií .... skvělý, rychlý spád, na konci mě to mělo napadnout, že není vše tak jak si Vi myslí....a už se těším na závěrečné dvě knihy. 2,5 dne a bylo vymalováno.

Vlákna prokletých osudů od Carissy Broadbent Tento samostatný příběh, doplňující universum Zmije a křídel noci, otevírá dveře napříč časem i prostorem a ukazuje čtenáři stínem zahalenou kapitolu rodu, který mnozí po přečtení prvotních dílů ságy tak nenávidí – krverozených. 🌑 Atrius, enigmatický upírský dobyvatel, jenž připlul k pobřeží lidského království prohnilého korupcí, lidskou zvráceností a tajemnou drogou požírající tělo i duši svých obětí, zcela otřásl základy mého pohledu na nenáviděný rod krverozených upírů. 🩸 Atriova perspektiva zrcadlí sisyfovský boj s osudem, marnivost bohyně Nyaxi a především nikdy nekončící trýzeň kletby, která postihuje další a další generace krverozených bez jakékoliv možnosti vykoupení. Z hrozivých nestvůr se v mých očích rázem stali bytosti tragické a neobyčejně hrdé – a musím se přiznat, že i na samotného Septima jsem začala pohlízet s větším respektem a pochopením. Fascinující kapitolou se pro mě stal i tajný spolek žen zasvěcených bohyni osudu, jejichž mysl vnímá svět skrze vlákna, kterými je vše kolem propojeno – ať už živé bytosti, přírodní prvky či samotné nitky budoucnosti. 🕸️ Tento koncept byl originální, osvěžující a s neobyčejnou lehkostí vtkaný do příběhu. A přestože hlavní hrdinka Sylina postrádá zrak, její schopnost zůstat chladnou vražedkyní, nelítostnou věštkyní a především racionálně uvažující hrdinkou mi imponovala. ⚔️ Způsob i průběh věšteb byl působivý, krutý a mrazivě krásný. Celé dílo působí jako milé a poutavé dokreslení Carissina universa, plné temnoty ale také naděje. 🌌 Jen samotný konec ve mně zanechal pocit uspěchanosti – byť zvrat, který mu předcházel, byl přijemně nečekaný. ⭐️⭐️⭐️⭐️(4/5)