Rozložíš paměť

Kniha mě přilákala svým tématem. Sdělení knihy je opravdu silné. Jsem zvyklá na knihy psané v ich nebo er formě, do tohoto formátu jsem měla problém se začíst, pak jsem se chytla a po odložení knihy do druhého dne jsem se to toho musela opět prokousat. Každopádně rozhodně stojí za to si knihu přečíst a zkusit se aspoň na chvíli vcítit do těžkostí autorova vyrůstání.

O knize jsem toho v médiích nejdříve dost četl, takže mě na jednu stranu lákala, ale přece jen jsem otálel v obavách z ne úplně příjemného čtení. Po přečtení musím ale knihu vysoce ocenit, přečetl jsem ji jedním dechem, a i když to opravdu příjemné čtení nebylo, kniha mi ale hodně přinesla - vhled do chudých komunit v naší zemi a jejich problémů, a seznámení s pocity kluka, který je jiný a musí v tomto prostředí vyrůstat. Je to smutné čtení z prostředí sociáně slabých obyvatel na střední Moravě, kteří jsou v zajetí chudoby, nevzdělanosti a alkoholismu, a není v jejich silách se z toho dostat. A když v takovém prostředí vyrůstá citlivý a inteligentní kluk, který se navíc musí vyrovnávat i se svou odlišnou sexualitou, je to hodně náročné. Postavy nejsou černobílé, i ti kdo žijí ve velkých problémech, jsou vykreslováni v zásadě jako dobří lidé, kteří se snaží žít správně, a které semlely okolnosti. Marek Torčík má můj hluboký respekt za dílo, které vytvořil.

Veľmi pekne spracovaný detailný popis situácií a okolia. Obsahovo odporúčam každému, kto má potrebu niekoho nenávidieť za niečo, za čo ten druhý nemôže. Autorovi prajem všetko dobré.

Já jsem četbu protrpěla. Hlavní hrdina si libuje v ufňukaném vzpomínání na dětství a dospívání, kdy všichni a všechno okolo bylo špatně. Život je k němu nespravedlivý a on je ten chudák. Který ovšem místo toho, aby se vzepřel a zkusil něco změnit, raději ustupuje a hýčká svoje bebíčko.

Příliš mne to nenadchlo. Vedlejší postavy a vzpomínky mají výrazně více prostoru než hlavní postava. Tématu LGBT se kniha týká pouze okrajově.