Okolo Měsíce

Příběh samotný, řekl bych, nijak příliš nevybočuje z Verneových zvyklostí. Je zde tradičně i spousta fyziky a čísel. A to je tentokrát kámen úrazu. Proč si to po sobě překladatel nepřečetl, co proboha dělal korektor? Oba bych nechal bez milosti pověsit. Proč se pokoušíte poučovat čtenáře, když tomu sami nerozumíte?! Tahle jinak celkem slušná kniha je plná naprosto chaotických čísel. Přepočty rychlostí z m/s na km/h úplně mimo (ne o trochu, ale třeba i dvakrát tolik), navíc pokaždé jinak. Když se projektil blíží k Měsíci (a to pozvolné přibližování je několikrát výslovně zmíněno), je chvíli 1.400 metrů vysoko, chvíli 160, aby na následující straně byl už "jen 800". A vrchol v předposlední kapitole - projektil spadne do moře v místě, kde je chvíli před tím hloubka změřena na 3.429 m. O pár stran dále se dozvíme, že leží na dně v hloubce 1.853 m a hned na následující straně se jej chystají vyzvednout z hloubky 5.200 m. Doporučil bych pracovníkům z vydavatelství Omega buď vypnout generátor náhodných čísel, nebo omezit chlast. Čísla a jednotky jsou v této edici verneovek už tradičně slabým místem, ale v knize Okolo měsíce redakce našla ještě mnohem hlubší dno.

Nové (obnovené) vydání méně známé knihy Julese Verna z edice "Podivuhodná putování" (nebo též "Podivuhodné cesty"). V knize je též docela velké množství černobílých obrázků nebo rytin doplněné popisem z příběhu děje. Jelikož kniha je napsaná ve druhé polovině 19. století (tj. před 150 lety), odpovídá text tomuto datu tj. popisu míst a technické vybavenosti. Jinak se kniha docela dobře čte.