Kniha, kterou posypal hvězdný prach

Tak toto se četlo samo. Zprvu klidný souboj dvou nakladatelů, kdo vyda lepsi knihu, netusila jsem, ze muzu od toho tolik ocekavat. Ke konci se vse lame, zacinaji trable, odkryje se pozadi pribehu a postavy se nam pekne vybarvi. Kniha ma krasne ilustrace

Navštivte Prahu v roce 1874 a pojďte sledovat soutěž o nejlepší knihu. Dva nakladatelští rivalové uzavřou sázku o to, kdo vydá úspěšnější knihu. Cestu k ní budou doprovázet různé pikle, tajnosti i malé podvody. Když však dojde na největší zviditelnění jedné z knih, čeká nás velké drama. Tato kniha už svým názvem volá každého knihomola: „Pojď, mě si prostě musíš přečíst…“ a já s ní souhlasím. Kniha o tom, jak vzniká kniha, a to před více jak sto lety. V mnoha ohledech je spousta činností stále stejná, ale díky době, ve které se příběh odehrává, to má nádech romantiky. Je to milý příběh, který pohladí, místy až pohádkový, poetický, ale nenechte se zmást. Ve druhé polovině přijde zlom, který jsem nečekala, autorka opravdu překvapila vývojem událostí a poté už jsem knihu nemohla dát z ruky a potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne. Moc mě bavily hrátky s českým jazykem, i to, jak autorka „vstupovala“ do děje, kdy nám řekla svůj názor k ději nebo k postavám. Na můj vkus byla první polovina pomalejší, i když na druhou stranu si příběh o toto tempo úplně říkal. Miluji ilustrace v knihách, v tomto směru jsem také spokojena. Tím, kdy se kniha odehrává a láskou ke knihám, mi při čtení vytanula na mysl kniha Kroniky prachu. Ač je každá úplně jiná svým příběhem, něco mi ji připomínalo a pokud se vám Kroniky prachu líbily stejně jako mě, rozhodně si tuto knihu také přečtěte. Krásná kniha, která je milá, dobrodružná, pohádková i napínavá. Vše tam patří, vše má své místo. Pusťte se do čtení a nechte se přenést do doby, která vás může okouzlit i překvapit.

- POZOR možný SPOILER- Moc pěkný příběh, škoda jen, že to s většinou postav tak špatně dopadlo. Celá kniha byla moc milá, místy dost veselá a optimistická... a pak přišla rána, výbuch, zlom... Závěr byl hodně smutný. Ale stejně se mi moc líbila. A klidně bych si i moc ráda přečetla obě ,,soutěžící" knihy.

Hezká, oddychová, se zajímavým rozuzlením, vlastně až dojímavým, svým způsobem. Už jsem ji poslala dál do oběhu, ale za přečtení rozhodně stála.