Knihy Dobrovský 17. prosince 2020

My knihomolové se nemůžeme dočkat vánočních svátků, kdy budeme mít konečně prostor se pořádně začíst, navíc s dobrým jídlem a po boku těch, které máme rádi. Výjimkou nejsou ani redaktoři Dobrého blogu. Mrkněte, co se mezi svátky chystají číst a třeba získáte inspiraci pro své vlastní čtecí plány. Přejeme vám dobrovskou počtenou!

Hanka Wielgusová - specialistka na Stephena Kinga, milovnice příběhů od F. Backmana

Přiznám se bez mučení, že Vánoce mám strašně ráda. Všechno krásně voní a svítí, a ve mně se probouzí taková ta všeobjímající nálada. Co chvíli jsem z něčeho dojatá, na každého jsem hrozně hodná a ostatní zase na mě (aspoň mi to tak připadá), a všude je klid (doufám, že ne před bouří) a mír. Je tu ale ještě jedna věc – konečně mám možnost si přečíst a nadmíru vychutnat knížky, které si už dávno přeju.

Letos jsem Ježíškovi dala tyto tři tipy:

Fredrik Backman mě oslovil, pobavil a dojal už svou útlou knížku Životní terno. Tahle také není zrovna nejtlustší, je taková akorát, zato však prý patří k Backmanovým dosud nejvtipnějším! Jeho bláznivá partička rukojmích, zajatých den před Silvestrem, už na mě asi čeká.

Jan Štifter mě zase naprosto okouzlil svou sbírkou povídek Světlo z Pauliny, a tak mi večírek v šantánu Café Groll nesmí uniknout. Už se na něj těším.

Chybět tu rozhodně nemůže ani Stephen King, to je jasné. Druhá část jeho povídkového souboru přede mnou nemá šanci. Tu první - Dolanův cadillac – jsem už četla, takže myslím, že není co řešit.

 

Adriana Šťastná - čtenářka knih "ze života", sběratelka kuchařek

Vánoce jsou pro mě odjakživa svátkem spojeným s tradicemi, rodinou a dobrým jídlem. Miluji chození po návštěvách a ochutnávání těch nejlepších rodinných receptů a cukroví, které třeba běžně doma neděláme. Svátky klidu to jsou pro mě většinou až ve chvíli, kdy jsou všechny dárky rozdané a druhý den se jen sedí u pohádek a může si třeba v poklidu číst knížky, které jsem dostala.

Já se letos určitě těším, až si rozšířím sbírku a otevřu knížku od Romana Vaňka a během Vánoc uvařím něco dobrého z edice Snadno a rychle. To je totiž přesně jeden z mnoha dárků, které mi dělají radost po celý rok.

Za poslední dobu se snažím jíst i trochu zdravěji a učím se přemýšlet o jídle trochu jinak než dříve, a tak se moc těším na výživovou bibli od Karolíny Fourové Nejez blbě. Neočekávám žádný výživový dietní plán, ale spíše se těším na nové informace a recepty, na kterých si pochutnám bez výčitek.

A aby toho jídla nebylo moc, chystám se ještě na Roberta Šlachtu a jeho Třicet let pod přísahou, což je kniha o bývalém náměstkovi a celníkovi, který poskytl rozhovor známému českému novináři Josefu Klímovi. Kniha je tedy plná nejrůznějších kauz o Nagyové, Pitrovi a dalších známých lidech.

 

Anastasja Vištalová - expertka na young adult literaturu, sběratelka Funko POP

Letos mě všeobecná sváteční nálada míjí velkým obloukem. Neustálé sezení doma a plnění studijních i pracovních povinností si vybralo svou daň, a tak se teď cítím trochu jako Grinch. Nebojte, nemám v plánu ukrást Vánoce, ani nijak jinak škodit. Můj plán zní jasně, získat do čtyřiadvacátého prosince alespoň špetku svátečního nadšení. Takže můj výběr padl na ryze tematickou literaturu, i když na „cestování časem“ v podobě „Tady, teď a tehdy“ taky nezanevřu.

Mou první volbou je jednohubka s názvem „Jak si zamilovat Vánoce“, kterou má na svědomí autorka, jenž dala vzniknou scénářům k Netflix romantické trilogii „Vánoční princ“. Očekávám od toho trochu romantiky a moře světélek, stromečků a sněhu. Dalším adeptem, který se ponese v obdobném duchu je „Dvanáct vánočních schůzek“.

 

Věra Škodová - čtenářka fantasy a young adult, fanynka muzikálů

Jak se poznají Vánoce? To když ve vzduchu voní pomeranč, na stole čeká bramborový salát a všichni se už těší na Tři oříšky pro Popelku. Ale nebyly by to pořádné Vánoce, kdybychom si nenašli čas na čtení!

Co se týče mě, na Vánoce čtu nejraději knihy, které už znám, ale jsou mi natolik blízké, že mě hodí do požadované nálady. Stálicí je u mě Vánoční koleda, kterou čtu vždy co nejblíže Štědrému dni. Byť se to nezdá, i tato mnohokrát adaptovaná klasika mi dá vždy něco nového do života.

Malé ženy o Vánocích nečtu vždycky, protože je to jednak pořádná bichle a druhak nakonec vždy skončím u něčeho jiného. Letos bych si na ně však ráda udělala čas, a to hlavně z toho důvodu, abych si osvěžila paměť a ano, také protože je plná sváteční nálady, jedinečných postav a příjemného rodinného ruchu.

Poslední (plánovaná) kniha je už z novějšího soudku. Jedná se o Píseň stínů, závěrečný díl atmosférické duologie o králi skřetů a oběti, kterou je třeba podstoupit, aby se zrodilo jaro. Na tuto pohádku pro dospělé s temnou atmosférou se těším tento rok asi nejvíce, už jen proto, že jsem zvědavá, jak to celé dopadne.

 

Eva Machová - redaktorka žijící
v Anglii, čtenářka (nejen) poezie

Vánoce vždy byly mou nejoblíbenější částí roku a vedle rodiny, filmů, koled a cukroví, si je nedovedu představit ani bez večerů s knihou. Právě v tuto dobu mám vždy na čtení nejvíce času, a tak ani letos nevynechám příležitost přečíst si nové knihy.

Vždy jsem milovala detektivky a Kde zpívají raci od Delie Owensové zní jako ten správný zástupce krimi žánru pro mě. Slyšela jsem na ni zatím samé chvály a dobré recenze, takže věřím, že kniha nezklame ani mě.

Musím se přiznat, že v současné české literatuře velmi tápu, a tak Hvězdy na cestě Karin Krajčo Babinské zní jako ta pravá kniha, kterou bych mohla začít.

Mám ráda také populárně naučnou literaturu a Atomové návyky Jamese Cleara jsem si chtěla už nějakou dobu přečíst. A kdo ví? Třeba mi pomůže dotáhnout má novoroční předsevzetí do konce.