RECENZE: Spřízněná duše

To, že se někdy člověk musí rozhodnout s ohledem na okolnosti a svou vlastní životní cestu, je více než stresující. O to víc, když si s vámi hraje osud, propletené životní příběhy a beznaděj. Jak moc těžké je zamilovat se a následně odloučit, vypráví příběh, jenž proplétá dva osudy.

Na jedné straně je Hope, která si neví rady se svým životem a ocitá se tak na osudné křižovatce. Touží se někam v životě posunout, ale v jejích očích je vše v nedohlednu. Potichu trpí. Po přečtení příběhu však její cestu můžete osobně vnímat jako souhru nepochopitelných rozhodnutí, která ubližují všem a nejvíce právě jí samotné. Je zkrátka velmi složitá osobnost a svůj vlastní život si příliš neulehčuje.

Vedle toho je tu True, který po smrti své matky otevírá další tajemství vlastní rodiny a snaží se všemu přijít na kloub. Pro něj samotného je bádání v minulosti více než bolestné. Jak tomu však bývá i v běžném životě, tito dva lidé se setkají a jejich osudy propojí. Bezhlavě se zamilují. Bohužel však bezmezná láska často nestačí na to, aby vše spasila. Postupem času musí čelit jedné životní zkoušce za druhou. Otázkou tedy je, zda to všechno společně ustojí, nebo bude jednodušší, když se každý vydá vlastní cestou.

Ke konci je tento romantický příběh až neuvěřitelný, ale napsal ho sám život. Přesně takový osud může, ale nemusí potkat jednou i vás. Život je jedním velkým kouzelníkem a často dokáže (ne)mile překvapit.