Takové velké štěstí

Lipka je chudá a trochu podivínská dívka. Nečekaně si ji vybere za manželku velkostatkář Václav a celá vesnice se diví, že má holka takové velké štěstí. Ale píše se rok 1946, brzy přijde kolektivizace, statky jsou zabaveny komunisty a lidé jsou vyhnáni do Jeseníků, kde se musí naučit přežít. Hlavně pak Lipka, sama, jen s dětmi, které nejsou její…. Od autorky jsem přečetla všechny knížky. Jsou skvělé, mám je moc ráda. Od této jsem tak měla opravdu velká očekávání. A ta se naštěstí naplnila. Je to nádherná, i když tak bolavá, kniha. Od prvních řádků vás příběh vtáhne a nepustí. Budete prožívat každičký den s Lipkou, budete jí fandit, budete s ní soucítit a nepřestane vás udivovat, kolik zla je mezi lidmi. A tady je toho zla opravdu hodně. Mnohem víc než dobra. Knížka na mě dokázala přenést spoustu emocí. Cítila jsem vztek, bezmoc, smutek. Nejednou jsem měla slzy na krajíčku a chtěla vykřiknout: A dost! To stačí! Tolik bolesti si nikdo nezaslouží! Oproti předchozí knize – Říkali ji Kri-kri – je tahle jiná a zároveň stejně skvělá. Ne-li lepší. Tím, že se odehrává u nás, na poválečném českém venkově a dostaneme se až do devadesátých let, je nám to bližší. Mnoho situací a třeba i podobných osudů známe a dokážeme se do hrdinů více vcítit. Je to silná kniha plná bolesti i odhodlání. Jsou tu vykresleny nelehké lidské osudy. Ještě několik dní po dočtení na knihu myslím a je mi stále tak smutno. Pokud se vám líbila kniha Heřmánkové údolí, tak tuhle si rozhodně musíte přečíst. Bude se vám opravdu moc líbit.

Právě jsem knihu dočetla a je skvělá. Příběh začíná v roce 1946, kdy se chudá a trochu podivínská dívka Lipka provdá za Václava, dědice bohatého statku. Nejdříve to vypadá, že měla opravdu velké štěstí a její život bude skvělý. Bohužel velmi brzy nastupuje komunismus, dojde ke kolektivizaci a zabavování majetku a statkářská rodina přijde o vše. Lipka musí opustit dosavadní život a s dětmi, které nejsou její musí začít od nuly v drsném pohraničí Jeseníků. Příběh vypráví o osudech rodiny přes několik desetiletí až do 90. let. Autorce se povedlo skvěle zachytit atmosféru poválečného českého venkova a dopad politických změn na obyčejné lidi. Silnou stránkou knihy je prostor, který je věnovaný Lipce, její život je plný bolesti, ale také odhodlání zvládnout vše a postarat se o své nejbližší. Oceňuji čtivost celého příběhu, který mě chytil od první stránky a nedal mi spát, než jsem knihu dočetla, opravdu nešla odložit. Každá stránka je plná emoci, které vás chytí a nepustí. Kniha je skvělá, momentálně si troufám říct, že možná nejlepší z toho, co nám zatím autorka dala a rozhodně doporučuji. Pokud máte rádi české prostředí, české autory, historické příběhy, rodinné ságy, silné ženské hrdinky, přijdete si na své. Takové velké štěstí je silný emotivní příběh nejenom o lásce, rodině, křivdách, ale hlavně o obyčejných lidech a jejich životech.

Autorka pise dobre. Ale zaver knihy a vysvetleni puvodu Lipky me prislo pritazene za usi. Trochu me tim pokazila dojem z cele knizky…

Zajímavý děj, ale mně, přiznávám se, občas vadí styl, kterým autorka tuhle knihu píše. Vyjadřování sedláka, který používá přechodník, pro mě není úplně věrohodná a trošku mě tahá za uši.

Opět velmi silný příběh, kdy nevíte jestli plakat, zuřit nebo tu knihu radši zavřít. Knihu jsem opravdu musela občas na chvíli odložit a vydýchat hrůzy, které tu jedna politická strana 40 let páchala. Děkuji a těším se na každou knihu od Scarlett Wilkové, miluju její jazyk a stavbu příběhu.