Z deníčku delegátky cestovní kanceláře

Skvělá knížka, již jsem jí přečetla 3x a nemohu se jí nabažit! Fakt doporučuji! :)

Kniha mě velmi překvapila tím, jak autentická je! Sama jsem pracovala jako delegátka a autorka mi naprosto mluví z duše. Také bych jako začínající delegát velmi ocenila rady, které jsou hned na začátku. Bohužel jsou dnešní turisté dost náročnou zvěří a je dobré, že se o jejich chování mluví. Doporučuji na dovolenou k bazénu nebo na pláži, já si čtení užila na dovolené a přečetla knihu za dva dny.

Knihu jsem přečetl doslova jedním dechem a mohu jen doporučit! Jde o lehký oddechový žánr, kde je prioritou spád, vtip, čtivost, nikoliv složitá metaforika. Kniha rozhodně není nářkem, jak jsem se tady v hodnoceních někde dočetl, ale naopak realistickým pohledem do zákulisí, který boří mýtus o "dovolené zdarma"! Kniha je zároveň jakousi fascinující sondou do lidské povahy v extrémních či absurdních situacích. Musím napsat, že s manželkou hodně cestujeme a že vnímám v reálu ty situace popsané v knize. Vždy se na našich cestách najdou tyto typy lidí, co se buď chovají jak utržení z řetězu, nebo si za těch pár korun, co si může dovolit každý průměrný člověk utratit za takovou dovolenou, hrají na šejky a z delegátky si chtějí udělat svojí osobní služebnou. Kniha mě moc pobavila, ukazuje bizarní realitu turismu, kterou běžný cestovatel nevidí a ještě víc mě donutila zamyslet se a změnit můj pohled na práci delegátek, která je především o zvládnutí stresu, zodpovědnosti, umění organizovat, komunikaci, ale i o jisté empatii a to přestože při naších dovolených s manželkou jsme nikdy nepatřili mezi prudiče, omezené, ani generální ředitele zeměkoule. Každý, kdo se chystá na dovolenou, by si měl tuto knihu přečíst, aby se nejen pobavil, ale i naučil většího respektu k personálu! Kdo hledá relax, humor, ale především pravdu o cestovním ruchu, což byl i můj případ,tak tato kniha je pro něj jak stvořená Děkuji autorce a věřím, že se dočkáme s manželkou nějakého pokračování!

Píši recenzi jako delegát: Místo klasické sounáležitosti musím říci, že se mi kniha nelíbila. Zejména pro to, že co Natálie popisuje, je drasticky nedelegátské. Jezdit řešit rozbitý fén osobně, chodit s klienty tlumočit na kliniku, sama se léčit ve státním sektoru v Africe? Jasně, každý jsme byli tele, když jsme začínali. Mě nevyjímaje. Ale ne tak moc.. Zásadní problém tkví v tom, že nejen lidem zvenčí ale hlavně novým delegátům ukazuje, JAK SE TO NEDĚLÁ ..a to i po letech v branži. Zřejmě dobře míněným postojem: splním vám nemožné 30hodin denně, si sama nabíhá na situace, které se zkrátka a dobře nedějí (nečest hrubým výjimkám). Nikdy na mě klienti nebyli tak vulgární a přímočaře drzí. Ani jsem nikdy takto špatně nebydlela..to jsem zírala doslovně. Stejně jako to rozpadající se kolo..Jenže je to zase o tom, ozvat se. Jinak to vytvoří precedenc pro další delegáty a postupem času zaběhlý systém. Proto dnes delegátů je jako šafránu a celý obor jde do kopru. I ten nářek, jak ji nikdo nezaučil. V tomto oboru zaučení neexistuje, krom kurzu od E.Paulů, která vás na drsnou realitu připraví. Ale ty kroky si stejně delegát prošlape sám. Vadila mi i servilnost psaného stylu.. Glorifikace CK, která ji ani po 7 letech vymetaní low destinací bez odtékajícího WC, nedala plnohodnotnou exotiku. Je to licoměrné. Humoru velmi málo. To už si raději přečtěte drsnou Herzánovou a její počin. Tam je to taktéž mimo realitu, ale aspoň se zasmějete. Čili milí nováčkové, takhle by to skutečně ve Vaší destinaci vypadat nemělo. A milí klienti, takhle kvalifikovaný a dobrý delegát nevypadá a ani se tak nechová, protože jinak skončí právě v té nemocnici. Pozitivum: když si Natálii poslechnete v nějakém rozhovoru, je úplně jiná než v knize. Neupjatá, informativní a zábavná. Rovněž krásná žena, která nyní ví, kam kráčí. Vůbec mi k této osobě daná kniha nesedí.

Knihu jsem dostal jako dárek a i když mě tohle téma nějak nezajímá, tak kniha se mi líbila a předávám ji dále do rodiny.