Srdcem mojí babičky

5 z 5 hvězdiček dracice registrovaný uživatel 24. ledna 2023

Četla jsem Jménem mojí sestry a to se mi moc líbilo a tak na toto volné pokračování jsem se moc těšila. Příběh se mi moc líbil a četl se úplně sám, téměř jedním dechem, jen nerada jsem čtení utínala. Líbilo se mi, že sestry byli každá úplně jiná a každá šla jinou cestou a tak i přestože příběh volně navazuje, tak se odehrává v novém prostředí a je pro nás nový, stejně jako chování a jednání Ester je úplně jiné než Sonino, ale mě osobně Ester sedla. Kdo jste četl Jménem mojí sestry, tak si toto určitě nenechte ujít a na konci knihy nám autorka dává tušit o čem bude její další kniha, kterou si taky určitě nenechám ujít až by případně vyšla. Autorčiny knihy mohu určitě vřele doporučit!

5 z 5 hvězdiček Eva Urbanová registrovaný uživatel 10. prosince 2022

Kniha byla skvost. Alespoň pro mě. Některé knihy se mi líbí, z některých jsem nadšená a některé jsou asi napsané přímo pro mě. Tohle je jedna z nich. Děj se odehrává v minulosti v Přerově, od roku 1941 až do konce války 1945. Ke konci války pak ještě v Německu. Babička Ester vypráví svůj život vnučce Kamile. Občas je tam krátká vsuvka ze současnosti Praha 2020, do pokoje kde babi vypráví a Kamila dá doplňující otázky. Zamlouval se mi styl psaní. Stránky mi utíkaly jedna za druhou. Líbilo se mi, jak byl příběh uchopen. Vyprávěn. Hlavní hrdinku Ester jsem si zamilovala. Prožila toho opravdu hodně na jeden život. Líto mi bylo, že velké bolesti si nenesla jen z války , ale i od svých nejbližších, od rodiny. Mrazilo mě z pronesených slov. Citace: „Kdysi jsem bývalá sestrou, dcerou a vnučkou. Dnes nejsem ani jedno z toho. Jsem jen prázdná schránka, která osmdesát let funguje, aniž by se jí opravdu chtělo žít. “ Její první láska nebyla šťastná. Nepřála tomu doba. Bylo velmi těžké si udržet jasnou hlavu. Každý viděl válku a pomoc v ní jinak. Odloučení, strach,… Konec knihy, kdy vypráví konec války a část po válce jsem měla slzy v očích. Opravdu by se měli lidé už poučit, že válka nic nevyřeší, ale přinese mnoho neštěstí. Brala bych pokračování knihy, protože některé věci v knize nebyli dopsané. Chtěla bych vědět, co se stalo v rodině, s bratrem, s rodiči. Chtěla bych si spolu s Kamčou číst zápisky od Julie z Terezína. Knihu moc doporučuji, zůstane mi v srdci a v knihovně.