Rozsypaná slova

Karel Poláček, úspěšný spisovatel a novinář, ale také Žid žijící v Praze v předválečné a válečné době. Jeho život tak dostává úplně jiný směr. Autor nám zde předkládá jiný příběh z tohoto období. Jiný, ale skvěle uchopený. Můžeme zde nahlédnout do mysli Karla Poláčka, jak v té době žil, jak vnímal své okolí, jak na něho doléhala veškerá nařízení. Hlavní prostor zde mají myšlenky o slovech, o bytí, filozofické úvahy nad životem, nad současnou dobou. Postupně si zde skládáme obraz toho, jaký měl Karel Poláček osobní život. Celkově je to sepsáno tak trochu jinak, ale krásně. To, jak autor píše se mi na jednu stranu líbilo, na druhou mi tam však něco bránilo v tom, abych se dokázala do příběhu více ponořit a více ho prožít. Moc se mi líbil i doslov autora, kde v kostce shrnul Poláčkův život a pokud Vám tak něco v příběhu chybělo, tady jste si to mohli doplnit. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Žiji poblíž Poláčkova rodného města a je fakt, že jsem o jeho životě věděla pramálo. Navíc mě kniha i namotivovala k přečtení jeho knížek, neboť naposledy jsem je četla kdysi dávno na škole. Knížka, která Vás donutí zamyslet se a zároveň se dozvíte spousty nového. Takové knížky mám ráda.