Reálie a čeština jako cílový jazyk

Reálie patří k tématům, která se (nejen) v souvislosti s výukou jazyků diskutují dlouhodobě. Také z hlediska češtiny jako cílového jazyka se naskýtá mnoho otázek:

• Jak tento pojem optimálně uchopit pro výuku?
• Jak reálie strukturovat?
• Lze se opřít o popisy sociokulturních kompetencí ze Společného evropského referenčního rámce pro výuku jazyků?
• Má smysl hovořit o kánonu témat spojených s Českou republikou a její kulturou?
• Co by do takového kánonu mělo patřit?
• Jakou roli hrají reálie při zkoušení a testování?
• Jak s reáliemi naložit při koncipování učebních materiálů?
• Od jaké úrovně jazyka je vhodné s reáliemi ve výuce pracovat – a s kterými?
• Jaké jsou vhodné výukové cíle, úlohy a cvičení?

V knize Reálie a čeština jako cílový jazyk se těmto otázkám věnuje dvanáct autorů, kteří se reáliemi a jejich reflexí zabývají v různých kontextech:

• výuka
• učebnice
• testování
• jazykověda
• kulturní věda

S ohledem na různé cílové skupiny (čeština jako jazyk cizí, druhý i zděděný) i země (Česko, Německo, Rakousko, Slovinsko, USA).

Publikace nabízí podněty nejen k další odborné diskusi, ale také – při zohlednění konkrétního výukového kontextu – k praktické výuce a tvorbě učebních materiálů pro češtinu jako cílový jazyk obecně.

Vychází za podpory Centra českých studií Bohemicum Universität Regensburg.

Sdílet