Pán čarodějů

Už první díl jsem si zamilovala, ale ve druhé knize se všechno rozjede. Dostaneme mnohem více akce, ale i jednotlivé postavy dostávají prostor. Na scéně se objevuje Bezejmenný čaroděj!

Z prvního dílu této série o cestování časem s názvem Střípky času jsem byla více než nadšená, a tento druhý to jen umocňuje. Autorka má velký talent na vyprávění příběhů, které se zachytí v duši a srdci. Zasazení na skutečné místo jen umocňuje realističnost této knížky, tím spíš, že vymyslela dechberoucí systém magie proudící naším světem. Možnost nahlédnout na celý svět knížky díky střídání vypravěčů očima nejen Jany, ale i Petra, bylo nejen velkým oživením textu, ale celému příběhu dodalo nové roviny, z nichž až běhá mráz po zádech. Příběhu, který ukazuje, že ani smrtí nic končit nemusí. Že láska může být tou největší obětí. Že ani magie není všemocná. Postavy nejsou černobílé, ale každá jedna je šedá, ať už míň či víc. Nejsou jen dobří a jen špatní, ale mají v sobě něco i ze druhé strany. Nad Janiným chováním by se možná dalo protočit očima, ale o to působí skutečněji. Petr mé srdce dobyl už prvním dílem, a zde své místo jedině potvrdil: nejenže je to přesně ten charakter, po němž čtenářky touží, ale i on navzdory proměnným je až neuvěřitelně lidský a jednoduše řečeno, prostě úžasný. Celý příběh krásně doplňují i ostatní postavy, některé nové a jiné již známé, některé sympatické a jiné by jsou na vzetí pánvičkou po hlavě, ale i to je další kvalitou díla. Knížkou se táhnou emoce podporující celkovou atmosféru, během pár vět dokáže autorka čtenáře rozesmát, vyděsit, překvapit či napnout. Což jen umocňuje i autorčin poutavý styl psaní, který vrhne čtenáře do děje a vůbec není snadné se od něj odpoutat.