Nikdykde

Moje nejoblíbenější Gaimanova kniha. Vracím se k tomuto příběhu z Londýna pod Londýnem velice ráda. Příběh je plný napětí, strachu, nečekaných zvratů i nezvyklých hrdinů. Především je to svět, který může reálně existovat - tam někde dole. Nikdy nevíte, kdy se do něj propadnete.

Můj problém s Gaimanem tkví v tom, že mnohdy je té imaginace až příliš a pro nadměrné fantasy pak trpí příběh. A to je případ i Nikdykde.

Asi jsme jen očekávala víc, než kniha nabízí. Příběh mě moc nezaujal, nedokázala jsem se do něj vžít.

Neil Gaiman je jeden z mých nejoblíbenějších autorů v prostoru i čase. Jeho styl psaní je přesně můj šálek piva a žánr, kterému se věnuje je pro mě prostě to ono. Nikdykde je neskutečně napínavý příběh plný skvěle napsaných postav a zvratů. Specifikem Gaimanova stylu je jistá počáteční obyčejnost příběhu. Ovšem ten stejný příběh velmi rychle nabyde fantazijního spádu (většinou tím, že se objeví jistá postava, u Nikdykde se jedná o slečnu Dvířku). S neskutečnou láskou se k téhle knize vracím a doporučuji každému.

Neil Gaiman je jedním z mých oblíbených autorů. Mám ráda všechny jeho knihy a Nikdykde jsem si nechávala na konec. Ale moje očekávání nesplnilo- čekala jsem spoustu příšer pod londýnem- bohužel skoro žádná nebyla. Ne že by mě kniha vyloženě nebavila, nebo že bzch se musela nutit do čtení, ale nenadchlo mě to. Více mě bavila kniha hřbitova, oceán na konci uličky nebo i naštěstí nemáme mléko. Kniha je sice dobrá, ale čekala jsem víc. Znovu už jí číst asi nebudu.