Mše D dur op. 86

Mše D dur Antonína Dvořáka, komponovaná v roce 1887 pro zasvěcení zámecké kaple v Lužanech na přání mecenáše Josefa Hlávky, byla ve své první verzi určena pro smíšený sbor a varhany se střídmým užitím sól.

Dílo má technicky přehlednou fakturu pěveckých partů a jeho prosté výrazové prostředky odpovídají účelu, pro který bylo napsáno. Možnost využít menší sbor a obsadit sólové party ze řad sborových zpěváků zároveň umožňuje provádět skladbu i neprofesionálním kostelním sborům.

Pro nové kritické vydání zvolil editor jako hlavní pramen druhý opis partitury Jana Elsnice s Dvořákovým vlastnoručně přidaným hlasem nižších smyčců.

Tento pramen z majetku nakladatelství Novello (nyní uložený v British Library) byl v dosavadních vydáních často opomíjen nebo nesprávně vyhodnocován. Přitom skladatel prokazatelně považoval toto znění mše za konečné, než na žádost nakladatelství Novello dílo instrumentoval pro orchestr.

Teprve nyní vychází původní varhanní Mše D dur poprvé ve své finální podobě, včetně doplněného hlasu violoncell a kontrabasů.

Nová edice tak představuje nejvěrohodnější a nejvyzrálejší podobu díla před jeho orchestrální instrumentací.

Vydání obsahuje:

• velkou partituru se zasvěcenou předmluvou a bohatou kritickou zprávou editora,
• samostatný smyčcový part,
• praktický varhanní výtah bez partu violoncell a kontrabasů.

Edice tak umožňuje provádění mše s přidaným smyčcovým hlasem i bez něj.

Sdílet