Jedna z pěti

Doporučuji - hezký příběh napsaný čtivou formou. Měla jsem pocit, že mám všech pět přítelkyň v "obýváku" a žiji s nimi společný život. Hlavní hrdinka dochází k poznání.... střídá se její pochopitelný útočný pohled s pohledem porozumění a pokory. Nádhera!

Autorku jsem poznala na dovolené. Super ženská. Knihy mám i s věnováním. Dagmar píše opravdu hezky. O životě. V knize Jedna z pěti jsem viděla trošku i sama sebe. Pět kamarádek které Edita podezíza že jedna má poměr s jejím mužem. Vyučující metodou chce zjistit která to je. Ale zároveň se o kamarádkách dozví věci o kterých dosud neměla ani tušení. Za mně super. Doporučuji.

Napínavý, zajímavý a mnohovrstevnatý společenský román, který začíná prostým zjištěním, že jednu z pětice kamarádek, Editu, podvádí manžel - a to právě s jednou z jejích kamarádek. Jenže celý příběh se netočí kolem toho, kdo z přítelkyň je ta podlá potvora, která Editu takto zradila. Ne. Je to pomalé vyprávění, které nám s každou kapitolou odhaluje, co se děje za zavřenými dveřmi, a jak málo vlastně víme o našich známých, a dokonce i o těch nejbližších. Čtivě napsané příběhy všech postav vedou k velkému rozuzlení, kdo je vlastně tím skutečným viníkem. Kniha má pomalejší tempo, ale čte se dobře a rozhodně nezklame.

Jedna z pěti- Dagmar Digma Čechová Moje první kniha od této autorky, která mě zaujala už svojí anotací. Edita se dozví o manželově nevěře, a že dotyčnou milenkou musí být jedna z jejích nejlepších pěti kamarádek. A tak zahajuje pátrání, ve snaze zjistit, kteří dva z nejbližších lidí jí ublížili. Dagmar má čtivý styl, který se k takovéto jednohubce hodí. Jak se ale příběh rozvíjí, ukazuje se, že zde nejde jenom o nahlížení na nevěru. Ale také o opravdu skvěle popsanou sondu toho, jak málo vlastně známe lidi kolem sebe. Jediné, co mě lehce zklamalo, byl ten konec. Ne že by byl špatný! Hlavní hrdinka rozjela totiž celkem slušnou pátrací akci s vervou Kojaka, ale bohužel pro mě osobně, bylo asi od půlky knihy naprosto jasné, o co půjde. Jedna z pěti, je lehké, krásné čtení na večer. Které vede k zamyšlení nad mezilidskými vztahy, obzvlášť v malé komunitě. Nad tím, jak je někdy nezájem horší než křik. A jak málo občas stačí, aby se člověk dostal ze svých problémů.