Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo

Dovolte mi, abych vás dnes, za tohoto poněkud sychravého počasí přenesla, aspoň svojí recenzí, do pohádky. A to ne ledajaké, ale do naprosto originální předělávky klasické pohádky, kterou známe úplně všichni. Jak by asi pohádka Hrnečku vař vypadala, kdyby hrneček nebyl hrnečkem s malým h, ale byl to pan Hrneček? Tahle skvělá předělávka klasické pohádky mne i děti moc bavila. Autorka napsala pohádku s lehkostí a vtipem, který pobaví nejen malé čtenáře, ale i nás dospělé. Moc se mi líbil jazyk, který autorka použila. Úplně vytvořil to pohádkové prostředí. Text je totiž psán starodávným stylem, bez novotvarů nebo hovorových výrazu. Ale zároveň naprosto jednoduchý, takže mu děti perfektně porozumí. A když náhodou něčemu nerozuměly ( u nás hlavně nevěděly, co je šufánek), tak se to slovo dalo úplně jednoduše vysvětlit. Knížka je útlá, ale to vůbec nemá vliv na příběh. Obsahuje vše, co jsem od pohádky čekala. Má i nádherně velké písmo. Takže je určitě vhodná i k prvnímu samostatnému čtení dětí. Dětem jsem momentálně knihu četla já, ale věřím, že se ke knize ještě vrátíme, až bude syn umět číst. Pak ji snad on přečte mně. Knihu doplňují i nádherné ilustrace. Na každé stránce je minimálně jeden obrázek, který text perfektně doplňuje. Příběh o vzájemné pomoci, nalezení lásky a přátelství. Větší přesah, jako je v originální pohádce, jsem sice nenašla, ale vůbec mi to nevadí. Tohle je pohádka, která zkrátka pohladí po duši. Pokud máte rádi pohádku Hrnečku vař, určitě nevynechejte ani tuhle knihu. Já ji dětem četla po dva večeři. A byla jsem příjemně překvapená, že si vše pamatovaly. Moje otázky na předchozí děj zodpověděly bez chyby, a to se nestává zase až tak často. Takže myslím, že i toto může být ukazatel, že je příběh skutečně bavil.