Flotila zatracených

Pokud byl pro mne první díl série příjemné překvapení, tak druhá kniha jde ještě dál. Opět nasedáme na vesmírnou loď s naší dobře známou posádkou. Opět se ocitáme na Rozhraní, které nám začalo kolabovat a pohlcuje vše vč. lodí ostatních hlídkařů. Ale to by nebyla Adequin, aby to nechala jen tak. Celých 5 týdnů (6 měsíců na Typhosu) sjíždí Rozhraní a restartuje jeden generátor temné hmoty za druhým a u toho se snaží zachránit co nejvíce Hlídek. Opět má kniha velmi svižný děj. Opět nevíte, co Vás čeká na další stránce. A když si myslíte, že víte, v tu ránu dostanete lopatou a čeká Vás šok. Autorka druhou knihou posouvá své vypravěčské umění zas o kousek dál. O řádný kousek. Spolu s hrdiny prožíváme ztracenou naději, že je Legie nechala napospas osudu na lodi bez motorů, bez výrobníků jídla. Prostě na staré rozpadající se lodi. Ale to by nebyla Adequin, Cavalon, Mesa, Jackin a další, aby se jen tak vzdali. Čeká nás několik šokujících setkání, šokujích zvratů, šokujících odhalení tajemství. Doufejme, že v další knize/knihách autorka tempo udrží a sérii dovede do zdárného konce.

Parta vyvrhelů, kteří jsou poslední záchranou lidstva. Lehké, svižné a poměrně zábavné, těším se na další díl :)

Když jsem se vpravila do děje, nemohla jsem přestat číst a několik nocí bylo pro mne ztracených

Pěkná kniha zajímavý příběh

no,četla jsem první díl a nic moc,někdy nelogické a vzhledem k času kdy se děj odehrává tak by technologie měly být někde jinde...