Dopisy Otce Vánoc

Rozhodně vím, že až budu mít děti, budou taky dostávat dopisy od Ježíška/otce vánoc. Krásné, kresby také, navíc je už zde vidět Láska k příběhům i ke svým chlapcům

J. R. R. Tolkien, více než proslulý epickými příběhy Pána prstenů odehrávajícími se ve Středozemi, byl také obyčejný člověk, manžel a otec. Zejména rodičovskou, vřelou a bezvýhradnou roli, teď můžeme poznat díky kouzelné říši, jejímž prostřednictvím nás za oponu Tolkienova života zvou Dopisy Otce Vánoc. Sbírka dopisů, které původně psal svým dětem, nabízí okouzlující pohled na korespondenci mezi fiktivním Otcem Vánoc a Tolkienovými prcky (jimž asi spousta z nás závidí). Jak prozrazuje nakladatelství Argo, vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. „Vánoční dům, Severní pól, 22. prosince 1920. Milý Johne, slyšel jsem, jak se ptáš tatínka, jak vypadám a kde bydlím. Nakreslil jsem ti svůj dům i sebe. Dávej na ten obrázek pozor. Zrovna se chystám do Oxfordu se svým rancem hraček – některé jsou pro tebe. Doufám, že přijedu včas: tady na severním pólu je dneska hrozně sněhu. Tvůj Otec Vánoc.“ V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). „Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti,“ dodává vydavatel. „Severní pól, Štědrý večer 1923. Můj milý Johne, dneska je hrozná zima a mně se třese ruka – na Štědrý den je mi devatenáct set dvacet čtyři, ne! sedm! let – mnohem víc než tvému pradědečkovi, takže pořádně neudržím pero, pořád se kymácí, slyšel jsem ale, že tobě už jde čtení a pořád líp, takže doufám, že si budeš moci můj dopis sám přečíst…“ Kniha skutečně zachycuje ducha Vánoc prostřednictvím řady nádherně ilustrovaných dopisů, které byly v průběhu několika let zasílány ze Severního pólu Tolkienovým dětem. V dopisech plných rozpustilých příběhů, živých popisů a roztomilých postaviček oživujících sváteční období, jasně září Tolkienova kreativita a láska k vyprávění. Jedním z nejkouzelnějších součástí knihy jsou autorovy ilustrace. Kresbičky a malůvky dokazují Tolkienův talent a kreativitu, dodávají knize další vrstvu kouzla. Lední medvědi i skřítci umocňují pocity a zážitky z četby. I díky nim kniha osloví a oslní čtenáře všech věkových kategorií. „Dům na útesu, Severní pól, 23. prosince 1931. Moje milé děti, doufám, že se vám budou líbit ty věcičky, co jsem vám poslal. Jak se zdá, nejvíc vás zrovna teď zajímají vláčky, takže vám posílám hlavně věci toho druhu. Jako vždycky na vás myslím s láskou, vlastně víc než jindy. Starému Lednímu medvědovi i mně udělalo velkou radost, že jsme od vás i vašich mazlíčků dostali tolik dopisů. Jestli si myslíte, že jsme je nečetli, jste na omylu…“ I v sebekratších zprávičkách je jasně viditelné Tolkienovo vypravěčské mistrovství. Splétá v nich tolik zbožňované prvky fantazie, mísí je s radostí a zázrakem Vánoc. Příběhy o severním ledním medvědovi a jeho trampotách, příhody skřítků a historky samotného Otce Vánoc vyvolávají tu drobný úsměv, jinde přímo smích. Starší příznivci spisovatele ocení osobní a dojemný vhled do Tolkienova rodinného života. Dopisy odrážejí jeho hlubokou náklonnost k dětem, snahu vytvořit pro ně kouzelné chvíle. Kniha se tak kromě toho, že je více než vítaným společníkem pro tyto dny a večery, stává hřejivým svědectvím o důležitosti představivosti, rodiny a trvalého kouzla Vánoc. „Dům na útesu, Severní pól, Vánoce 1943. Moje milá Priscillo, šťastné Vánoce! Počítám, že si punčochu ještě jednou pověsíš: aspoň doufám, protože tu pro tebe mám ještě pár drobností. A potom už se s tebou budu muset tak či onak rozloučit: to ale neznamená, že na tebe zapomenu. Vždycky tu uchováváme stará čísla našich starých přátel i jejich dopisy; a doufám, že se k nim zase vrátíme, až vyrostou a budou mít vlastní dům a děti…“ Dopisy Otce Vánoc jsou malebným, křehkým, okouzlujícím skvostem, který zachycuje podstatu svátků v Tolkienově vypravěčském duchu. Aniž byste nutně museli být oddanými fanoušky jeho díla, sbírka se i vám stane radostnou oslavou Vánoc, nejspíš i milovanou tradicí, kdy si ji budete otevírat znovu a znovu, brouzdat se zasněženými stránkami dobrodružství, jaká budete chtít sami prožívat. Hodnocení: 100 %