Devátý spolek

No ..... přečetla jsem knihu i recenzi slečny Kateřiny na Vašem blogu. Za prvé, na knize samotné nic šokujícího neshledávám, už vůbec ne po prvních stranách. Je to jako koukat na Bčkový horor s proudy krve a nulovým příběhem. Mám za sebou celou sérii Vran, Zjizveného krále. Dále sérii Nikdynoci a tam přes únavné a často off poznámky pod čarou, byl autor schopen vybudovat více napětí a "šokujících" částí. S Alex jako hrdinkou je šíleně těžké se ztotožnit, příběh nemá spád, je tam daleko více vedlejších postav, které vám budou mnohem sympatičtější. Zezačátku vůbec netušíte co, kdy, kde a proč. Teprve asi po 200 stranách se vše začne vyjasňovat. Kniha je pro mne velkým zklamáním a myslím, že autorka by se měla držet svého původního žánru. Vím, že Šest vran se nedá jen tak překonat, ale v jejich minulých knihách byla "Ta" jiskra. A byly asi mnohem více dospělejší, než tento počin.

Pomalý rozjezd a trochu obtížné na pozornost, ale Leigh už mnohokrát dokázala, že má tah na branku, ani příběh Galaxy Sternové není výjimkou.

Od přečtení Šesti vran miluju Bardugo , miluju její styl psaní a to jak dokáže napsat postavy. Každá je vždy jedinečná a úplně vás pohltí tím jak jsou její postavy uvěřitelné a je jedno jestli to je hlavní postava, vedlejší postava nebo úplně bezvýznamná postava, která se v knize objeví třeba jen jednou. Její postavy jsou dokonale tím jak nejsou dokonalé, každá z nich má nejakou chybu na kráse nebo na charakteru a jednoduše vám přirostou k srdci. U Devátého spolku to tak bohužel není a i když se mi nápad celkové líbil, jsem strašně zklamaná. Děj je vyprávěn dost chaoticky a je to trošku drsnější. Na někoho to může být too much (vraždy, krvavé rituály), za mě ok. Alex Sternova se stane Dantem a musí dohlížet nad činostmi tajných spolků v Yale. Systém fungování magických spolků a dohled nad nimi autorka vysvětluje vlastně během celé knihy a popravdě pořád to moc nechápu. Až někdy v polovině knihy se začne pořádně něco dít. Alex se víc otevře a dozvíme se podrobnosti o jejím životě a o tom jak ji ovlivnilo to že vidí Šedé. Tyto pasáže kdy vzpomínala na své dětství se mi moc líbily a díky tomu jsem si k ní našla cestu a kniha mě začala trochu víc bavit. Potom společně s detektivem Turnerem vyšetřují vraždu mladé dívky a snaží se zjistit jestli to souvisí se spolky nebo ne a tahle "pátrací" část byla skvělá. A díky naprosto skvělému a nečekanému konci věřím, že druhý díl bude lepší.

Tuhle knížku bych shrnula jedním slovem a tím je chaos. Takový zmatek v knížce jsem asi ještě nezažila a upřímně, jediné, proč jsem se nutila a nutila do čtení, a tahle knížka se zapíše do mé osobní knihy rekordů, jako nejdéle čtená, je to, že ji napsala Leigh Bardugo. Napsat to někdo jiný, po prvních sto stránkách dostane jednu hvězdu a nedočítám. Tady z té splácaniny všeho možného i nemožného mě bavilo posledních sto stran a to i proto, že se konečně přestaly střídat všechny možné časy a postavy. Strašně překombinovaný děj, ve kterém se člověk lehko ztrácel ubral knize dinamiku, kterou by jinak měla. Každopádně Bardugo píše opravdu čtivě a konec této knihy je toho důkazem a i přes nedostatky tohoto dílu, se těším, až vyjde další díl.

Tohle bylo moje první setkání s autorkou a přiznávám, že jsem měla skutečně velká očekávání, která nebyla zcela naplněna. Na základě varování jsem v první řadě čekala dost drastický příběh – to se nekonalo. Také jsem očekávala napětí – nekonalo se. Nicméně musím přiznat, že autorka píše velmi čtivě, a i když mi tam tyto faktory chyběly, tak jsem si knihu užila. Orientaci v prostředí velmi usnadní mapa na prvních stránkách, která se skutečně povedla. Nebýt mapy, byla bych v prostoru děje úplně ztracená, protože budov je tam opravdu plno! Velmi mě zaujala také volba hlavní hrdinky knihy, která není typickou vyvolenou. Za sebou má skutečně temnou minulost a před sebou pravděpodobně ještě temnější budoucnost. Její smýšlení i chování mi bylo sympatické. A kromě ní jsem si oblíbila i dost vedlejších postav. Už se moc těším na vývoj těchto postav v dalších dílech série, které se snad brzy dočkáme. Od samotné zápletky jsem očekávala mnohem více a více jak 2/3 knihy jsem měla pocit, že se v tomto směru neděje vůbec nic. Každopádně i přesto mě autorka u knihy svým stylem psaná dokázala udržet a já jí za pouhé 3 odpoledne zcela přečetla. Za mě je to tedy 4/5 a moc doporučuji.