Eli: queer romance plná bolesti i ryzí lásky | RECENZE
Tahle kniha se ke mně původně dostala jen proto, abych ji předala někomu z...
E-kniha
Kniha je ve formátu PDF
199 Kč s DPH
Jsme transparentní
Monografie je výsledkem mnohaleté badatelské práce, jejíž hlavní autor – renomovaný teolog prof. Ctirad Václav Pospíšil – přiznává, že sám musel projít dlouhou trnitou cestou od strachu ze zednářů k odhalení skutečného stavu věcí, tedy k určitému druhu osvobození. Spolu s kolegy Veronikou Řehákovou a Janem Sušerem nyní chtějí… Přejít na celý popis
Monografie je výsledkem mnohaleté badatelské práce, jejíž hlavní autor – renomovaný teolog prof. Ctirad Václav Pospíšil – přiznává, že sám musel projít dlouhou trnitou cestou od strachu ze zednářů k odhalení skutečného stavu věcí, tedy k určitému druhu osvobození. Spolu s kolegy Veronikou Řehákovou a Janem Sušerem nyní chtějí stejnou cestou provést i čtenáře. Jedná se o první takový počin v dějinách české katolické teologie a historiografie od obrození po současnost.
Kniha vznikla na základě řady pilotních studií, a proto je rozčleněna do čtyř částí. V první se poprvé detailně mapuje Masarykův poměr k problematice evolučního vzniku člověka. Ve druhé kapitole se prezentuje postoj prvorepublikových zednářů k téže problematice. Pro mnohé bude překvapivé, že prezident Osvoboditel i zednáři jsou v dané oblasti velmi blízcí křesťanské recepci vzniku-stvoření člověka.
Druhá část knihy pojednává o poměru T. G. Masaryka ke svobodným zednářům, a to v průběhu celého jeho života, což opět dosud nebylo tímto způsobem nikým zpracováno. V dalších kapitolách se následně rekonstruuje to, jak se k první hlavě našeho státu stavěli svobodní zednáři.
Třetí část je věnována historickým postavám, které jsou na stránkách prvorepublikových zednářských periodik zmiňovány častěji než kdokoli jiný, totiž vnímání Jana Amose Komenského a Wolfganga Amadea Mozarta ze strany frekventantů lóžových prací.
Po tomto trojím pohledu do duchovního a kulturního života svobodných zednářů následuje poslední, stěžejní partie, v níž se pojednává o dějinách vztahu instituce katolické církve ke svobodnému zednářství, a to především na základě církevních dokumentů a také řady partikulárních dialogů mezi katolíky a zednáři. Především ve dvacátém století došlo oboustranně k výraznému posunu směrem k dialogu. Jelikož zednářství má v každé zemi osobitou historii a následně také jiné charakteristiky, jednotlivé místní církve by měly své zednáře poznat a – pokud je to možné – vstoupit s nimi do dialogu.
V kontextu názorového rozrůznění české společnosti je pravděpodobné, že kniha vyvolá široké spektrum kontrastních reakcí, ale pokud k ní čtenář přistoupí bez předsudků, zůstane pouze na něm, jaký si z předložených faktů vytvoří úsudek. Kniha má šanci zaujmout nejen ty, kdo se chtějí něco dozvědět o českém i světovém zednářství, ale i zájemce o studium historie a širší veřejnost.
O autorech:
Ctirad Václav Pospíšil (* 1958), kněz Arcidiecéze pražské, člen Mezinárodní papežské mariánské akademie, přednáší systematickou teologii na TF JU v Českých Budějovicích, na KTF UK a HTF UK v Praze. Specializuje se na metodu v systematické teologii, trojiční teologii, christologii a soteriologii, teologii stvoření a mariologii. Kromě toho se snaží proměňovat pohled nejen katolíků na Jana Husa a husitství, na postavu T. G. Masaryka a nyní také na problematiku svobodných zednářů. Z jeho publikací připomínáme například: Masaryk iritující a fascinující, Praha: Karolinum, 2018; Průkopníci a jejich odpůrci. Světová katolická teologie 1871–1910 a evoluční vznik-stvoření člověka, Praha: Karolinum, 2018; I řekl Bůh. Trinitární teologie stvoření, Praha: Karolinum, 2019; Úvod do husovských dilemat: historie a teologie, Praha: Karolinum, 2020.
Veronika Řeháková (* 1977), příslušnice řeholní kongregace Sester dítěte Ježíše, vystudovala historii a religionistiku na FF MU v Brně, teologii na CMTF UP v Olomouci a velký doktorát z teologie získala na KTF UK v Praze. Přednáší na Biskupském gymnáziu v Brně a TF JU v Českých Budějovicích. Specializuje se na systematickou teologii, spiritualitu, specificky na oblast duchovního doprovázení. Z jejích publikací připomínáme: Buditel, historik, apologeta Matěj Procházka (1811–1889), Brno: CDK, 2021.
Jan Sušer (* 1984), religionista, člen Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, vystudoval religionistiku a husitskou teologii na HTF UK, nyní je tamtéž studentem doktorského programu. Je členem redakční rady populárně-vědeckého časopisu Dingir. Specializuje se na současnou religiozitu a hnutí s kořeny v západních esoterických tradicích.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Tahle kniha se ke mně původně dostala jen proto, abych ji předala někomu z...
Nestihli jste naše žhavé literární odpoledne na Masarykově nádraží, nebo...
Pokud nevíte, zda sáhnout po „nové Lukáškové“, váš osobní...
Po dočtení poslední knihy, která byla na můj vkus až příliš...
Už jste také někdy spadli do pasti algoritmu sociálních sítí? Znáte to....
Ne vždycky má člověk chuť vyrážet na nákup do obchodního centra. Někdy...
Pokud jste unavení ze všech těch varování, že světu hrozí atomová válka...
Od letošního CinemaConu už uběhlo pár týdnů, ale moje nadšení z...
Po knize Pošta Jindekde jsem sáhla hlavně proto, že mám tvorbu Emily J....